No totok? No totok?!?!
Je deset ráno a sedím na koleji, pouštím si cool muziku (Gorillaz – Feel good inc.) a cítím se jako naprostý debil. Vzpomínám si na večer, kdy mě alespoň dvakrát napadlo, abych se raději podíval do rozvrhu, kdy mi to účto dnes začíná a nespoléhal na domněnku, že jako normálně, v jedenáct. Ale neudělal jsem to, nařídil budíka na osm, kdybych náhodou vstal. Nevstal jsem, přeřídil jsem ho na devět. To už jsem tedy vstal, posadil se k noťasu, snědl včera koupené koláče… a při tom hledal na borci… kdo neví, co je to borec, velmi hezky mu to osvětlí tento článek v lidovkách. Doporučuji pročíst i komentáře, článek zachází až dost do extrému a v komentářích je korigován. No ale tak podíval jsem se na borce, jaké jsou požadavky na účto, a jestli už má můj učitel nějaké varianty, od kterých se dá odpíchnout v učení na průběžné testy … pak se dát do cajku, převléct, kouknu tedy na ten rozvrh… cože? Cože? Já mám účto až od půl jedné??? Boha jeho!
Tak tu tak sedím a mám další dvě hodiny k dobru Že já se včera na ten rozvrh nepodíval.
Ale večer mi připomíná ještě jednu roztomilou chvilku, a to… umývárky Pokud se tady na koleji děje něco zajímavého (pominu-li včerejšího brzce ranního 100dB eminema z vedlejšího pokoje), pak se to děje v umývárkách
Dojdu tam vyčistit si zuby, mohlo táhnout na jedenáctou. Ze sprchy právě vylezla nějaká holka, jen v dlouhém tričku, vlasy v osušce, dovnitř vlezla v županu její spolubydlící. Taky nevím, proč by se holky nemohly sprchovat společně. No ale já tam nijak neokouním, čistím si zuby, koukám do zrcadla, abych onu slečnu neuváděl do rozpaků a chtě nechtě poslouchám, jak si její kolegyně ze sprchy stěžuje, že si ani nemá kam pověsit župan. Což je bohužel smutná realita… někdy to tam zajdu nafotit. No a tak si čistím zuby, prohlížím se v zrcadle a periferně si všímám slečny, co předtím vylezla ze sprchy. Kdybych nechtěl, tak bych musel zavřít oči nebo se otočit do zdi, a to by jí na klidu asi taky nepřidalo. Takže podle jejích pohybů rozeznávám, jak si tři metry ode mě obléká kalhotky a pak kalhoty od pyžama. A to když jsem vešel do místnosti a viděl ji, jak tam prochází v onom tričku, které jí sahalo sotva kousek pod zadeček, hned jsem si říkal, jak je to roztomilé a sexy
A ona byla ještě k tomu nahatá!
Zuby jsem si vyčistil, popřál jim dobrou noc a odešel na pokoj.
Jóó, ten život na kolejích… ještě si vzpomínám, jak se táta před rokem divil, že jsme na jednom patře s holkama. Tak jsem mu prozradil, že se s holkama i sprchujeme ve společných sprchách odděleni docela průhledným plexisklem…
To když jsem se ještě večer sprchoval já, tak jsem byl v umývárkách sám (snadno se to kontroluje dírami v závěsu – 10×10cm)… až když už jsem odcházel jen v ručníku kolem pasu, přišla si tam nějaká holčina umýt hrníček či co. Asi jsem ji svým úborem překvapil, protože na moje Ahoj mi odpověděla smíchem Nechápu proč
Půl jedenácté. Ještě hodina a půl.
před 15 roky |
Jarov Ze života |
12 komentářů