Nový rok 2018

Je po vánocích. I po silvestru. Několik let zpět jsem psával jakési bilancování s předchozím rokem, loni nebo už předloni jsem to naprosto zasklil, a začínat se mi s tím stejně nechce. Vtipné je, že jsem s tím skončil právě v roce, kdy se v mém nudném životě konečně děly ty největší zvraty :-D Těhotenství, hledání bydlení, vyřizování hypotéky, pár dní před koncem roku převzetí domu … o rok později celý rok s miminkem, od zavinovačky po první krůčky v prosinci, a s novou rolí otce živitele, a letos … tedy loni … od prvních narozenin po skoro dvouletou slečnu, co už běhá až za ní blond culíky vlají, začíná mluvit a rozumět. Možná je to tím, jak jsem s ní strávil přes vánoce více času než že jsem vždy půl dne v kanclu, ale prostě náhle mluví více a rozumí (mnohem více, než mluví). Je to ten nejkrásnější čas. Jen si člověk nedovede představit, že bychom si nyní pořídili druhého drobečka a všechna ta úmornost malého křehkého miminka by začala odznovu … 

Ale ono to ani nejde … pořídit si druhé dítě je jednoduché jako facka (tedy, dokud se to první nerozhodlo spát mezi námi jako přirozená antikoncepce), ale reálně to vyžaduje dokončení rekonstrukce patra, kde bude dětský pokoj (pro Báru), a do vedlejšího pokoje (mého kanclu :-( ) bychom přemístili ložnici s postýlkou, abychom spali společně s dětma na jednom patře. Jenže to je spaní … přes den bude ivka dole, tudíž i mrně, a (cca tříletá) Bára samotná nahoře v dětském pokoji? Nad nevytápěným schodištěm, tedy za třemi zavřenými dveřmi? Tedy samozřejmě když nebude ve školce … no a bude-li dále pokračovat rekonstrukce, tak se bavíme o tom, že se celé spodní patro rozbourá. Propojit ložnici s obývákem, z ložnice se stane kuchyně, ze stávající kuchyně budoucí ložnice, všechno provést brutálně rychle. Nová voda, nové odpady, nová elektřina, nové sádrošové stropy … a v tom všem bordelu a prachu rodina s malým dítětem a s miminkem. A na účtu mít samozřejmě odložené našetřené statisíce (lol). Reknostrukce (stále nedokončená) toho jednoho pokoje, to byly desetitisíce v průběžném materiálu, pořád nějaký pytel toho či onoho, vše kolem sádrokartonů, desítky/stovky metrů chrániček na kabely (ty jsou naštěstí z tátových zásob) … a nyní ještě podlaha. Položíme OSB desky, nějakých 25 metrů čtverečních? A to máme hned metr po 150–200 Káčé a pět táců za něco, na co stejně přijde plovoučka (další love …). To chce člověk rekonstruovat místnost pro kuchyň, ale tím pádem musí mít také 50–100 tisíc bokem na novou linku a vybavení, a ne na to pak rok zase šetřit.

Ty vole, kdybych, KDYBYCH já tehdy v 2015 ty bitcoiny dál řešil a nevykašlal se na ně, protože se vše začalo točit kolem hledání bydlení a vyřizování hypotéky. Na účtu jsem měl skoro šest set tisíc a přemýšlel, že si tak za pade bitcoiny nakoupím, bylo to po prvním výstřelu nad 1000 USD a poklesu někam k 300 USD. Jenže jsem věděl, že během půl roku budu stejně potřebovat každou korunu, a tak jsem to pustil z hlavy… asi těžko bych je byl udržel až do současných vánoc, ale kdyby ano, tak bych se byl vykešoval někde mezi 1.5 a 2 miliony. Jojo. Ale kdoví, jak by to všechno bylo … a to jsem já blbec v té době vrážel tisíce do sportky. Kdybych radši vždy na těch pár stovek nakoupil bitcoiny… ááá, už na to nesmím myslet!

před pěti měsíci | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.