O mém budoucím povolání

Další slohovka… čteš ji dříve než naše češtinářka, která ji na stůl dostane až zítra. Jen mi to trochu zkřížilo plány, už jsem se chtěl hodinu učit.

Vzpomínám si na období, kdy bylo docela „in“ mít budoucí povolání. To dětské, vysněné, snad ještě na prvním stupni základní školy. K smíchu, chtěl jsem být instalatérem. Nevím proč, marná to otázka. Snad jsem jen nechtěl být mezi těmi kosmonauty, popeláři a důchodci jediný bez budoucnosti. Tak tedy instalatér…

Ta touha je samozřejmě pryč. Podržela dvířka osobnímu počítači a s úctou odešla do historie… na stole si trůní počítač, výkřik moderní techniky křičící v těchto dnech po zařazení do archeologických expozic, a já nacházím nového žrouta volného času. Kdepak, nesnil jsem o dráze profesionálního hráče, což je v těchto dobách již regulérní a v případě úspěšnosti i výnosné povolání. Tehdy jsem nechtěl být ničím, toužil jsem jen po hrách… a tak jsem hrál, nezlobil, učil se práci s počítačem a pomalu rostl.

Uplynulo již devět let od koupě první chytré krabice, a já tu u stolu stále ještě sedím. Nechci na tom nic podstatného měnit. Chci tu zůstat. Chci tu pracovat. Kdeže jsou ta hráčská léta, kdy člověk závislostí nejedel nespal… nevzpomínám si, kdy bych byl naposled hrál nějakou hru. Vzpomínám si na něco jiného. Můj první modem. Objevuji internet, moderní komunikaci, propojenost světa… jako pasivní uživatel serfuji a brouzdám, ale brzy mi to nestačí. Chci mít také svoje stránky. Chci být také „on-line“. Patnáctého ledna 2001 je na síti můj první web… uplynuly tři roky. Vystavěl jsem jiné weby, našel spousty podobně postižených přátel… po třech letech se nic nezměnilo, stále cítím radostné šimrání na bříškách prstů při vypisování převratného kódu, stále jsou tu chvíle všeobjímající euforie z dobře odvedené práce…

Kdo může říci, že by mu jeho zaměstnání přinášelo takové uspokojení? Já ano. A nechci na tom nic měnit. Proto doufám ve studium informatiky, neboť mě vhodnější obor nenapadá. Snad si dovolím i pochybovat, zda mi to bude k něčemu dobré, ale rozhodně více než například fakulta elektrotechniky… sám sebe si dokáži představit jen ve dvou povoláních: žurnalista nebo programátor. Velmi bych se divil, kdyby mě život zavedl jinam. A protože vím, že stát se novinářem je mnohonásobně obtížnější než stát se programátorem, tak je to jen taková milá iluze. Až budu slavný, založím si vlastní blog a třeba si i získám čtenáře… teď na to ale nemyslím.

Před určitou dobou v televizi běžela reklama na mobilní připojení tuším od Eurotelu. Chlapík sedící u monitoru, ve dne v noci i ráno, bloudící internetem… zezadu mu partnerka v noční košilce vjede rukou do rozcuchaných vlasů… „Pojď už konečně spát,“ domýšlíme si její nevyřčená slova. Vidím v něm sebe. Za pár let.

Již dlouho vyznávám myšlenku, že nejlépe se programuje v noci. Je ticho, klid, nikdo nebude zvonit u dveří, mobil i telefon spí spánkem spravedlivých, neláká mě pohled z okna do krajiny, kde není skrze temnotu nic vidět… ale copak to tak jde? Stačí se ohlédnout k jarním prázdninám. Z devíti nocí jsem minimálně v sedmi odcházel od počítače po třetí hodině ranní. A to šlo jen o stránky mé vesničky. Jen… kdepak, odvedl jsem pořádný kus práce. Ale o tom jsem nechtěl mluvit. Totiž, co až mi za tuto práci budou zákazníci platit? Najdu vůbec vůli odpoutat se od monitoru a jít spát? Budu si muset najít nějakou… pojistku. Ideální by byl pes. Ráno v poledne večer nutnost procházky, venčení… to bych od počítače vstát musel.

Chtělo by to ale něco méně náročnějšího než je pes. Chtělo by to partnerku. Věnovat jí pozornost by nevyžadovalo nutnost vstávat do rozespalého chladného rána kvůli venčení. To považuji za velké plus a v budoucnu se tím budu řídit. Vše to píši s úsměvem, ale dobře vím, že nalézt si povolání bude ve srovnání s nalezením něžné polovičky naprostá malichernost. Já totiž nechci celý život pracovat…

před 14 roky | Spisovatel | 10 komentářů

Komentáře

1 | Hughhh | před 14 roky

Já napsat takovou slohovku tak češtinářku trefí šlak… (ale hodilo by se to ;) už mi leze krkem)

reagovat

2 | juneau | před 14 roky

co je na ni (slohovce) divnyho? :)

reagovat

3 | Hughhh | před 14 roky

<i>Z devíti nocí jsem minimálně v sedmi odcházel od počítače po třetí hodině ranní. </i>
Přiznat se veřejně, neudělám maturitu ;) Ale vážně!

reagovat

4 | lucinka | před 14 roky

ten konec je „touching“ :-)

reagovat

5 | bee | před 13 roky | chocolate.wicked-angel.net

Takovýho romantika jako seš ty jsem snad ještě nepotkala :)

P.S. Trochu pozdě, co? koukám žeš to napsal v únoru :)

reagovat

6 | juneau | před 13 roky

prave na to tu mam posledni komentare, abych zjistil, jestli nekdo nekomentoval nejaky strasne davny text. to pif jednou komentoval ten uplne posledni :)

reagovat

7 | pif | před 13 roky | www.pifik.com

njn ;)) to by byla celkem fun vedet co sem tam napsal

reagovat

8 | juneau | před 13 roky

se podivej, archiv tu je :)

reagovat

9 | bee | před 13 roky | chocolate.wicked-angel.net

mě by zajímalo jestli si vážně myslíš že partnerka je méně náročnější než pes…

reagovat

10 | juneau | před 13 roky

pokud neco nemusim rano, odpoledne a vecer vencit a jidlo si to udela samo, tak je to mene narocnejsi nez pes.

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.