Osm hodin po státnicích z vedlejšky

Milé děti, od titulu Ing. mě dělí již jen vystudování jednoho předmětu, sepsání a obhájení diplomové práce a složení státní závěrečné zkoušky z hlavní specializace. Tu z vedlejší specializace jsem dnes úspěšně složil, na výbornou. Co na to říci? Snad jen… je to tam, kurva!

Léto přede mnou, předposlední semestr vysoké školy za mnou. Za dva týdny odjíždím k moři … červen utekl podezřele rychle. :music: The Killers – A Dustland Fairytale.

Out here the good girls die…

Vstával jsem pohodlně k osmé, zkoušku jsem měl až o půl jedné. Raději bych na ni šel hned ráno … ale takto jsem si mohl dvě hodiny dočítat materiály, na které včera v noci nedošlo (Chalupáři a Slunce, seno a pár facek). Někdy to není na škodu … pak jsem se vystrojil (vzal jsem si jiný opasek, který jsem neprovlékl oušky kalhot… vtipné), sbalil bágl a jako správný ajťák vyrazil v obleku a s báglem na zádech do školy. Metrouši a krávy si mohou o podobném vágus-stajlu debatovat nad kávičkou, já jinou možnost neměl. Došel jsem k referentce pro potvrzení, že mohu ke zkoušce (vystudoval jsem vše potřebné) a pak na oběd. Chuť k jídlu jsem opravdu neměl, ale úplně hladový jsem tam jít také nemohl … a tak jsem pomalu uždiboval houskový knedlík v prázdné menze (bylo nás tam asi šest), umíral horkem (pěkně tíklo, košile a vestička) … ale být za elegána se vyplatí.

Na poslední půlhodinu jsem si sedl na křesílka a v klidu dočítal podtrhaná skripta … a pak už jsem jako jeden z posledních dorazil před místnost 346. Šest kluků na zkoušku z vedlejšky k jedné komisi, čtyři holky na „volitelnou zkoušku“ z dějin k druhé komisi. Nešel jsem první … nesebral jsem odvahu :) Pak už volali sami a já šel na řadu jako čtvrtý. Vytáhl jsem si v obecné části „1. Předpoklady a hospodářské důsledky velkých zámořských objevů. Vznik koloniálního systému“ (jupíííííííííííííííííí) a v regionálně zaměřené části „13. Obnova hospodářství a hospodářsko-politická opatření v zemích střední a jihovýchodní Evropy v letech 1944–1948“ (kurváááááááááááá). Zámořské objevy, no to je asi nejlepší otázka ze všech 40 … ale ta druhá, ta už je oříšek. Především je naprosto mizerně zpracovaná v materiálech, ze kterých jsem se učil, takže jsem se ji vlastně ani moc nenaučil. A v komisi mi seděl právě odborník na české hospodářské dějiny. Na potítku jsem si to zpracoval relativně dobře, u zámořských objevů nebylo co řešit. Ale v druhé otázce jsem přeskakoval z jedné věci na druhou, jak jsem si skládal střípky z ostatních otázek, které se toho mohly týkat…

A pak jsem šel do boje. Když si zkoušející vzali moje otázky, hned zahlásili na onoho experta „Tak to je něco pro tebe!“, což jednoho taky neuklidní. Touto otázkou jsem začal, a to dost nešťastně. Jeho slovy, tak nějak zprostředka. Začal jsem tedy znovu, velmocenskou situací v Evropě po válce a komplikacemi s obnovou hospodářství, komunistickými stranami ovládanými z Moskvy, odmítnutím Marshallova plánu a zmíněním některých detailů, které patrně nikde na hodinách nepadly a ze kterých získala komise pocit, že to asi umím dobře, takže jsem se měl hned pustit do další otázky. Sice jsem řekl asi tak jednu desetinu látky k tématu, ale došlo mi, že je to dobré znamení :) Do zámořských objevů (příčin a důsledků) jsem se tedy pustil ze široka a s klidem a bylo to fajn popovídání, kdy oni chtěli slyšet opravdu jen x příčin a y následků a já je všechny věděl :) Otázka č. 1 … co si budeme nalhávat, tu jsem se učil asi nejvícekrát. Takže jsem řekl opět asi tak polovinu otázky, zkoušející se plácl přes stehna s gestem „asi není třeba to víc řešit“ a šel jsem ven s burácivým Jo!, jak moje do té doby malá dušička vyplňovala původní prostor mého těla. Bylo to jasný, mám to! A tak jsem tam již jen půl hodiny počkal na odzkoušení posledních dvou kolegů a „vyhlášení výsledků“, kdy mi byla moje domněnka o jedničce potvrzena. To mi již dělal společnost Hágen, který u nás bude pár dní kempit na pokoji.

Bylo to za mnou. Devět dní učení, půl dne nervozity, čtvrt hodiny frenetického čmárání na papír a čtvrt hodiny naprosto klidné zkoušky. Je to zvláštní, ale … bojím se toho, jak budu při zkoušce rozklepaný, ale pak vystupuji sebejistě a s naprostým klidem. Jen to vždycky do další velké zkoušky zapomenu… možná to bylo skvělou zelenou košilí, kterou mi pak pochválili kolemjdoucí šéf katedry i učitel, od kterého jsem si nechal zapsat dvě známky z jeho předmětů :) Ale škoda – jedna z těchto známek byla trojka a díky ní jsem přišel o šanci na červený diplom. To zamrzí.

S hágenem jsme dorazili na kolej, on se lehce zabydlel a protože já musel do národní povracet vypůjčené knihy, vyrazil se mnou. Na Václavák šalinó a pak pěcho přes Staromák až ke Klementinu. Vrácení knih bylo rychlé, on ještě nakoukl do studovny, ze které jsem byl před třemi týdny tak na větvi a vraceli jsme se … nejdříve jsme tedy odhalili jednu kešku hned před Klementinem a pak se vydali najít nějaké levnější pívo v centru. A hned taková pěkná pivnice U Kata a plzeň. Ale topinky neměli, tak jsme přešli do Hany Bany, leč tam bylo plno, tož jsme zakotvili U Parlamentu a dali si topinky s další plzní tam. Proč ne… po vedlejšce má člověk jen jednou v životě. Cestou na Staromák se lehce rozpršelo a poprchalo už celou dobu, ale tam jsme se museli i schovat pod stromy u radnice (společně s desítkami dalších lidí).

s-danem-na-staromaku

A to bylo asi tak vše. Teď jsem vyčerpaný, unavený, ospalý, káva mě ještě drží vzhůru. Zítra budu muset vyřešit, jak se co nejefektivněji vystěhovat z koleje, nechat věci v letním skladu a vše ostatní odvézt domů. I palmu. Ta roste jak o život.

před osmi roky | Praha VŠE Ze života | 2 komentáře

Komentáře

1 | Skrnda | před osmi roky

Gratulace!;)

reagovat

2 | ivka | před osmi roky

vidíš, já ti v sobotu říkala, že ty zámořský objevy dostaneš :-) já taky dostala to co jsem čekala, v té nervozitě to nebylo ideální ale vyšlo to :-)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.