Písemná část za mnou, pocity ambivalentní

Jen dvě věci k tomuto rychloblognutí, kterým pokryji čas na relax po obědě a před dalším učením. Za prvé, slovo ambivalentní bylo snad jedno z prvních cizích slov, které jsem znal. Ačkoli se mi do toho pořád pletlo ambient, což má něco s prostředím, osvětlením a tak, znám to jen v 3D grafice. A za další… proč jsem to jen já, kdo kolem zkoušek dělá takové haló a týden se na blogu nevěnuje ničemu jinému? Vždyť jde o VŠE, proboha, nejtěžší gympl v praze. A já z každé větší zkoušky na prášky, zatímco jiní její absolvování přejdou jednou větou. A já, na povrchu klidný a vyrovnaný, uvnitř drsně vystresený, snažím se z toho vypsat a filtrovat svoje pocity na webu.

Inu, včerejší cesta do prahy… vlak narvaný jak dobytčí vagóny před Osvětimí, horko a vydýchané kupéčko, poprvé po dlouhé době nás tam bylo víc jak čtyři. Alespoň jsem nespal a pročetl dva sešity výpočtů, abych si je trochu osvěžil. A než jsem se před Libní začal sbírat, vlak odbočil na Vršovice a z mé představy, že budu o půl deváté na koleji, zbyl jen prach. Takže přes hlavák a šalinó na kolej. Sprcha, večeře, trocha učení, a do postele. Usnul jsem hned, probral se ve čtyři. Ale budík ještě nezvonil, spal jsem tedy dál, dobrou hodinku a půl. A pak ta ranní tma, kdy se do pokoje vtírá oranžové světlo z venku, že není třeba ani svítit, sako na sebe a na šalinu, metro, bus, a jsem v 6:45 v přednáškárně. Příliš brzy, ale neva, procházel jsem si příklady… a vyučující s testy přišel o 35 minut pozdě. Protáhli nám to sotva o deset minut, a prý nám to nějak zohlední u ústní. Na dva příklady jsem se vůbec nedostal, ale zbytek docela mám. Dokonce lepší pocit než minule. Podle zběžné kontroly s variantami na borci mi sedí i výsledky a možná jsem se tedy vyhnul i numerickým chybám 

Na ústní jdu zítra. Dvě učitelky, které to zadarmo nedají, ale mám ještě přesně den na to, abych se nadrtil definice, respektive jim dobře porozuměl. O to hlavně půjde. Takže se ozvu zase zítra.