Po dlouhé době...

Can't stop now don't you know
I ain't never gonna let you go
Don't go…

Před třemi dny jsem rozepsal text s jiným nadpisem, při jiné hudbě a uvedl jej slokou jiné písničky. Nedopsal jsem, a dnes poslouchám opět něco jiného… Nouvelle Vague – Don't go. Líbí, líbí…

Naposledy jsem mé milované obtěžoval čtenáře blogu před více než týdnem. Od té doby se stihlo udát hodně věcí, které bych si jindy byl s chutí zapsal. Ale kde na to mám vzít čas? S tou věčnou prací, „školou“ (uvozovky na místě), counter-strikem… na zbytek noci dnes už plán nemám, sepíšu tedy další část svého života. Mimochodem, první věta tohoto odstavce má přeházený slovosled. Kdo si všiml, má u mě malé bezvýznamné plus.

Vtipné bylo víkendové posezení v hospůdce. Čtyři řezaný, čtyři hodiny na barové stoličce, fajn nálada a pohodička. Platím a na desku baru vyskládám 238,– Kč. Více jsem u sebe prostě neměl. Míša spočítala útratu, pak to ještě přepočítala. To si děláš prdel, žejo? zvedla oči od lístku. Nemohl jsem jí nechat ani dýžko, s mou a ivčinou útratou za 238,– Kč :)

Tak si vzpomínám, dnes jsem na Flóře viděl Foreta. Hned jsem řekl hágenovi, že o tom musím napsat. Jsem king, viděl jsem někoho známého.

Proč jsem byl na Flóře? James Bond – Casino Royale. Yeah! Domluvili jsme se na něj s klukama a já si to fakt parádně užil. Oni asi taky :) Přišla i sestra se spolubydlící, ale neměly rezervaci a seděly jinde, ostatně stejně jako jakub. Během filmu při tom tak moc nezáleží, ale lepší místo než jsme měli my tři kluci, co spolu chodíme – ehm – z pokoje, už být snad ani nemohlo. Jinými slovy, paráda, nádhera, super film. Rozhodně se mi to líbilo více než kterýkoli film s Piercem Brosnanem (i když, Zlaté oko také není marné).

Obdobným zážitkem byli také úžasní Potomci lidí. Zatímco Bond nemůže přijít s nějakými těžkými novinkami, ve filmu odehrávajícího se snad někdy v roce 2027 mě mohla čekat spousta překvapení. A dočkal jsem se famózní jízdy! Ještě k tomu Clive Owen, můj oblíbenec. Zabít někoho baterkou do auta umí dokonale! Na tom jsem byl také se sestrou, tentokrát na Andělu.

A v týdnu Skrytá identita, na kterou se se mnou ivonka odmítla dívat po prvním nevinném zastřelení dvou lidí zezadu v kleče do hlavy (s náležitým cákancem krve). Nu, umřelo tam ještě asi dalších 542 lidí, ale… naprosté ohromení. Těžko k tomu cokoli dodat, filmový fanoušek musí vidět všechny tyto tři filmy. Listopad je premiérově drsně silný měsíc.

To by bylo k mému kulturnímu vyžití… vynechám-li pozdně noční hraní counter-striku, je tu se mnou na koleji již jen práce. Na druhém redakčním systému je stále co dodělávat, co opravovat, upravovat. Do toho se mi sbíhají semestrálky snad ve všech předmětech, člověk nestíhá ani jedno, ani druhé. Představím-li si, že bych byl celý den ve škole a pak od osmi do noci jen dál datlil nesmysly do wordu nebo php do pspadu, asi by mi… bylo fakt mizerně. Tak nějak vypadalo ostatně pondělí. Ve vlaku jsem se neprospal, dočetl jsem Historičku od Elizabeth Kostove… taky mizérie, přivézt si do prahy dočtenou 700 stránkovou knížku. To jsem ji mohl nechat doma a nemuset ji teď tahat zase zpátky, když už mi tu k ničemu nebyla. Těch 80% stran, na kterých se řešila historie východní Evropy, bylo skvěle čtivých, těch zbylých 20% upatlaných od červené knihovny mě opravdu moc nenadchlo. Ale týden jsem měl o volných chvílích ve škole co dělat – a to se počítá. No ale jak jsem nakousl, v pondělí jsem se měl ve vlaku raději prospat, nechybělo by mi to odpoledne, kdy mi za zády vyspával hágen dohánějící noční deficit z psaní seminárky. Já se jen najedl a vrhl se na svoji seminárku do informačních systémů, mučil se s řešením problému a skládal ji do kupy rychlostí slovo za minutu. Ubíjející, pitomý úkol, do toho mi začali psát kluci z týmu, jak jsem s tím daleko, přidal se zadavatel systému, pondělní pozdní odpoledne a celý týden přede nou… I hate Mondays! říkával Garfield. Moudrý to kocour.

Na všem se podepsalo ještě podezřelé nevyspání z víkendu, kdy jsem ani jednou nevstával před jedenáctou, a v úterý jsem se z postele na němčinu nevykopal. Druhá absence. Ještě si můžu dovolit jednu. Ale příště půjdu, přes příště taky, bude před testem, na test určitě, pak pro (snad) zápich. Filozofii jsem vynechal bez výčitek, ta mi fakt nic nedala… podíval jsem se na onu Skrytou identitu a vydal se na rozvojové země, ovšem hned u dveří pokoje mě zastavili kluci vracející se z posilky a vysvětlující mi, že na takový nevýznamný předmět chodit nemusím. Pravda, jít do školy kvůli hodině a půl prakticky nepovinného předmětu a pak čekat dvě hodiny na další, to se mi v tu chvíli moc nechtělo. Šel jsem tedy až na šestou na databáze, kde jsem se jen utvrdil, že jsem naprostá nula a lamer, který za celá cvika nepohnul s triviálním úkolem a naprosto zdeptaný z celého dne se vracím na kolej. K práci… k ivonce… ke counter-striku. Toto noční (amatérské) hraní naprosto naplňuje význam slova odreagování.

Dnes jsem opět nevstal, naštěstí jsem ani nemusel – škola až od půl třetí. Tak jsem si pracoval, poslouchal hudbu, ve škole se pak nechal naprosto zbytečně obrat o dvě hodiny mého volného času. Není nad to muset chodit na naprosté pičoviny. Chvilka na koleji a s klukama do kina. Vyzvednutí rezervace na lístky, čtyři lístky, jen tři kluci s ISICy… tak dobře, tak tedy jen tři. Ondra ovšem promptně vypůjčil ISIC od dalšího kámoše ve frontě za námi – takže čtyři. Připadal jsem si jak debil :) Ale lístky byly, půlhodina k dobru, žaludek prázdný… zapadl jsem do pandy a neb neměli kebab, objednal jsem si kuřecí s ananasem a rýží – No.1 jídlo. Jenže příprava trvala a já začal jíst, když hágen dojídal. Takže hubu mám spálenou ještě teď… při čekání na jakuba (poprvé v životě jsem přišel do sálu až za reklam) jsem oslovil slečnu měnící plakáty na stěnách, zda bych si nemohl nějaký ukořistit – prý ať si přijdu v sobotu, to je (asi) zdarma rozdávají zájemcům. No nevím, jak bych ivonce vysvětlil, že v praze zůstanu do soboty… jen kvůli plakátu :) Ale prázdné stěny v pokoji mě trápí, to přiznávám… s nějakou kozatou blondýnou blonďatou úplně všude by byly moje zdejší pochmurné programovací podvečery hned veselejší. Nakonec bych beztak ukořistil jen Borata v jeho plavkách.

Píšu už skoro hodinu. Poněkolikáté si pouštím Nouvelle Vague. Can't stop now, don't you know, i ain't never gonna let you go, don't go! Zítra brzy vstanu (to jsem koneckonců chtěl včera i dnes) a budu se učit do účetnictví, po dvou hoďkách se sestrou do menzy na oběd, písemka z účta, hoďka volna na naučení na písemku z dějin totalitních režimů, na závěr dne burzovní obchody. Ráno vlakem domů (to vstávání v 5:05 mě zničí), v jedenáct doma, ve dvě odjet dořešit jednu zakázku (dobrá zpráva: fakturu s sebou!), při návratu pořešit další, pak se konečně potkám s ivonkou. Přemýšlím, kdy naposledy jsem spal v pokoji sám. V posteli spím sám půlku týdne (na pokoji – se dvěma dalšími kluky), kdykoli mimo kolej s ivonkou. Od začátku semestru snad taková (osamělá) noc nebyla. To přijde ve zkouškovém…

… které se blíží rychleji než okamžik mého odchodu do věčných lovišť snů. Dnes se mi zase zdálo něco podezřelého. Reálie okolí mé vesnice, hluboké lesy na sever od ní… a tam zamrzlý vodopád v lesním svahu. Proč to řešit. Udivuje mě ovšem, že minulý rok se mi zdály šílené sny noc co noc a o blok kolejí vedle se mi nezdá prakticky nic, co bych si zapamatoval. Denní režim se od minulého roku moc neliší.

Za sedm hodin bych nutně potřeboval vstát.

před jedenácti roky | Myšlenky | 6 komentářů

Komentáře

1 | -hgn- | před jedenácti roky

Prý za sedm hodin . Tos přetáh. 8-)

reagovat

2 | juneau | před jedenácti roky

Před devátou jsem vstal :) A ty mlč, když nejsi schopný málem dorazit na schůzku ve 12:00 ;)

reagovat

3 | ivka | před jedenácti roky

kdo je Foret??

reagovat

4 | juneau | před jedenácti roky

Tohle je michal foret. Neznám ho díky superstar, ale filmu Experti – jeho dotaz na hodině informatiky byl fakt úžasný :)

reagovat

5 | ivka | před jedenácti roky

hm,porad neznam a experty sem nevidela ;-)

reagovat

6 | pif | před jedenácti roky

já chcu vidět experty :)))) co tam říkal za hlášku?

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.