Pod palmou je vždycky největší břečťan

Tak jsem se právě vrátil z esúzetka, milé děti. A vymyslel nadpis pro tento dopolední text – ten se vztahuje k parapetu pod oknem, na kterém stojí hezky rozkošatělá palma (slovy ivonky, já bych to nazval hustým bambusem) a pod ní se krčí malý a stejně hustý břečťánek. Jeden den si od ivonky z jejich školních testovacích laboratoří tuhle geneticky modifikovanou palmu, vyhodím uschlý břečťan, a večer mi sestra donese nový :) Tak tu mám dvě kytky, obě se mají k světu a příjemně mi to tu zpestřují.

Yes, you keep on smilling…

Dopíšu a dám si oběd. Mimochodem, upozornění pro ty spěchající z vás: ani v tomto textu neobjasním, jak zkonstruovat létající kolo, takže čtením pouze marníte svůj čas. Inu, vstal jsem v osm, nasnídal se a vyrazil na SUZ (správu účelových zařízení), což je moderní budova vedle bloků kolejí a nebozí ubytovaní bez internetu mají možnost vyřádit se tam na spoustě počítačů připojených do školní sítě. On je také rozdíl mezi tím mít internet a mít školní síť. V rámci školní sítě mám totiž také přístup ke všem možným školním programům, které se používají ve výuce a z nichž jeden budu používat i příští týden u zkoušky ze statistiky. Jeho základní verzi mám na noťasu, ale ta nepodporuje jedny pokročilejší procedury, jmenovitě analýzy časových řad. A tak jsem si sbalil saky paky (učebnice, tři pohublé bloky a asi 30 listů vzorců a tabulek) a studeným ránem tam vyrazil. Chvíli mi trvalo, než jsem onen program spustil – moc si nerozumí s architekturou školní sítě a při pomyšlení, že bych se ve středu usadil k pc, na kterém spustit nepůjde, mě … povolují svěrače. Z toho bych se asi posral, velebnosti.

Nakonec jsem tam byl asi jen hodinu a půl, a to jsem si říkal, že tam budu blbnout celý den a jen se dojdu na kolej najíst. Počítat to v ruce, zešílel bych a kalkulačka by se roztekla. V programu stačí naťukat hodnoty do tabulky, vědět kam kliknout a vědět kde vyčíst výsledky. Bez něj budu namydlený.

Včera jsem tomu také věnoval celý den a jedna kapitola učebnice za druhou mi říkala pane. Dnes už ovšem ne. Ideální bude po obědě opět projít předchozí kapitoly, namátkou něco propočítat, podívat se na časové řady už jen v učebnici… no a na zítřek si nechat indexy, o víkendu to celé projít znovu a učit se už teorii, v pondělí ráno do prahy, odpoledne opět na časové řady, procházení variant z minulých zkoušek… hezké plány. Hezky se poserou. To vím s jistotou :)

Chce to nepodcenit jako matiku. Tři týdny intenzivního kurzu, tři týdny propočítávání všeho, a pak jsem šel ke zkoušce a věděl jsem houby. Dávno jsem stihl zapomenout to, co jsem se učil před dvěma týdny. Tak snad to bude jinak.

Text o ničem, jak jsem napsal. Tvoje hloupost, že jsi četla až sem :)

před desíti roky | Jarov Ze života | 3 komentáře

Komentáře

1 | ailyn | před desíti roky

my nechcem létající kolo, tekoucí kalkulačky tvým věrným čtenářům bhatě stačí ke štěstí ;-)

reagovat

2 | juneau | před desíti roky

Inu, nic zajímavějšího v dohledu není :)

reagovat

3 | lucka | před desíti roky

naše hloupost :)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.