Podzim mě pozitivně překvapuje

Loňský podzim byl docela tragický – nebo o tom sám sebe ve vzpomínkách přesvědčuji. Celý říjen jsem přepracovával náš e-shop, aby se mohl nasadit v další firmě. To nebyl žádný vodvaz … také jsem stále jezdil do prahy, protože na koleji budu mít lepší podmínky k soustředění na psaní diplomky. Ve výsledku jsem všechny ty lepší podmínky zužitkoval právě jen k programování a myšlenky na to, že bych měl psát diplomku, pohodlnou atmosféru také nenavodily.

Ale letošní podzim je naprosto jiný. Proto také píšu tento zápisek – abych si mohl vzpomenout na to dobré, co zmizí v čase, pokud si to nepoznamenám. Jsou to fajn zážitky, ale … k čemu jsou, pokud je zapomeneme? Myslím si, že čím víc zapomínám na to, co se v minulých týdnech dělo, tím rychleji mi okolní čas utíká. A tím více si myslím, že jej jen tak utrácím.

Díky bohu za pěkné dny… babí léto v září proběhlo a skončilo, ale pak mě šokoval další krásný týden v říjnu, během něhož jsem upgradoval web vesnice a krásné počasí využil k lovení podzimních fotek. Vyrážel jsem na kole všude možně, především na lesní cesty, vířil spadané listí a suché jehličí, jednou jsem to řízl čistokrevným smrkovým lesem, jindy pěšinkou jak pro houbaře, strmou lesní lesní cestou. Užíval jsem si to. Pak ten týden přešel, ochladilo se, slunce nesvítilo. A minulý týden bylo pěkně znovu! To už táhlo na konec října, s vyjetím na kole jsem moc nepočítal, ale copak šlo odolat? No, v pondělí ještě ano, ale v úterý jsem kolo vydoloval z haraburdí a vyrazil relativně nalehko nahoru na přehradu a dál na orlík. Sice ve třech vrstvách, ale ty ten vichr profoukl jedna báseň … foukalo jak sviňa. Na hrázi mi vichr shodil opřené kolo na asfalt, u vody pak fičel jak na nějaké pláni. Mít tak draka … ve středu jsem se navlékl už i do bundy a poctivých rukavic a vyrazil nahoru … nahoru na nejvyšší kopec v okolí, kde jsem s djem před lety nechal sešit pro pokořitele vrcholu. Tehdy jsme to vyšli kolmo proti vrstevnicím, na kole ale není problém kopec po lesních cestách obkroužit … ale taková půlhodina neustálého stoupání, občas pěkně příkrého, po štěrku, po kamenech, po listí … balada. Lehké zamyšlení mě pak stálo trochu zajížďky, kdy jsem musel přejet uvláčené pole, abych se dostal na správnou polňačku :) Sešit jsem našel … ale zbyla z něj jen hrouda plesnivé celulózy. I klacíkem jsem se do toho štítil šťourat. Takže tohle nám moc nevyšlo. Ale ten sjezd dolů z vrcholku kopce do hlubokého údolí … hmmmm :)

I zbytek týdne byl hezký, ale ten jsem už strávil u ivonky a od rána do večera seděl u práce. V sobotu jsme pak jeli do kina na Občanský průkaz a po něm vyzvedli sestru vracející se z Itálie, večer byl tedy ve znamení italského vína, sýrů a uzenin. EPIC!

Neděle opět u ivonky, neboť jsem v pondělí ráno vyrážel za byznysem do Kolína a pak zpátky do Brna. Domů jsem se dostal až k půl deváté a byl úplně vyšťavený. Už i tak nabitý podzim mi to naplnilo další prací, až jsem začal tušit průser … půjde to všechno stihnout?

Dnes ráno jsem dorazil domů, pěkně v sedm, neboť ivonka jela brzy do školy. Těšil jsem se, jak začnu od rána bušit do klávesnice na supa dupa novém a dobře placeném projektu, ale zapojení noťasu do elektřiny spustilo lavinu událostí. Tedy lavinu ani moc ne … v pětipsovi se ozvalo zkratové lupnutí a napájení routeru bylo v piči. Tedy bez internetu. A to už to nebylo ani původní napájení, ale před dvěma měsíci koupený adaptér s různými konektory, protože kupovat nový router kvůli tomu, že mu odešel adaptér, to se mi nechtělo. Tahle multisranda taky stála 370 Kč, žádná levnota … takže co? Takže do auta a do city reklamovat. Viděl jsem to moc jednoduše, kdepak „výměna za funkční přístroj“, pěkně odeslání na reklamaci. Tak jsem si koupil nový adaptér s tím, že pokud mi z reklamace přijde také nový, tak si ho nechají a proplatí mi jej, což byla fér dohoda a já svištěl domů. Jenže mezitím mi také stihl zavolat kámoš, který mi ten nový projekt zprostředkoval, ať zastavím veškerou práci, že je to nějaký divný, klient to nějak komplikuje, no ať raději nic nedělám a počkám. Je to na houby … projekt je to zajímavý, konečně bych začal dělat s Nette, příjem by z toho také nebyl marný. Nejistota.

No a tak od rána jen tak pičmulínkuju a dodělávám drobnosti, a den stvořený pro práci jde pomalu do prdele… stvořený pro práci? Venku je fantasticky krásně a já bych nejraději zase sedl na kolo a někam jel, ale čeká mě skvoš, tak si asi půjdu jen tak zablbnout s hrábkami a listím a uvidím, jestli nebude hezky i zítra.

před sedmi roky | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.