Podzimní sezóna začíná

Venku je doslova uchcanej den. Pršelo v noci, prší celé dopoledne, prší i teď vpodvečer, z blízkého zalesněného kopce je horkotěžko co vidět. Hnusně, sychravo. Zkoumal jsem, co mi v úkolech nejvíc hoří, a pak jsem nad tím mávl rukou, protože těch dvacet minut to stejně nevytrhne …

Podepsána rezervační smlouva, stopětadvacet tisíc odputovalo realitce, k prozkoumání návrh kupní smlouvy s přísnými termíny, a to ještě ani nemáme schválenou hypotéku. Makléřka Markétka je z toho vždy opakovaně v šoku, až to začíná být podezřelé. Že by měla ještě horší paměť než já? Nebo se jí nechce věřit, že je někdo tak pitomej, aniž by šel do rezervační smlouvy a ani nevěděl, jestli dostane úvěr? Mno … něco na tom bude. Skoringem jsme pravda předem neprošli, ale finanční poradce Tom je v tomhle směru optimistický, příjmově na potřebnou dvoumegovou hypo dosáhneme bez potíží. To jen aby do toho nevlezlo něco jiného.

V pondělí na finančák zažádat (znovu) o potvrzení o bezdlužnosti, a ověřenou kopii daňového přiznání. V úterý on-line vytvoření bankovního ERA účtu. Pokud budu platit hypo z něj, budu mít o 0,1 % lepší úrok (a otočím-li tam měsíčně 15k, tak bude vedení zdarma). Odpoledne štípu stejně jako v neděli dřevo (tady u ivky). Ve středu šla ivonka k doktorovi, mrně je v pořádku, roste jak má. PPLko mi dovezlo ERA smlouvu k podpisu, odpoledne jedu pro dokumenty na finančák, tři sta dvacet kaček v tahu. Všechny stávající moje a ivončiny dokumenty zkompletovat a poslat poštou Tomovi, některé vybrané oskenovat a rovnou frknout do mejlu. Ve čtvrtek po obědě za tátou k nám – celý týden řeže dřevo, je čas se pustit do práce a zarovnat celou letní pergolu cca dvaceti kubíky polínek. V pátek ráno na nemovitost za makléřkou a odhadcem, odhadce si prochází dům a odhaduje, my s makléřkou procházíme pokoje a jejich vybavení a dumáme, co může majitelka nechat v domě, a co chceme vyklidit. Hned poté jedu rovnou za tátou, kde se dovolenou si vzavší ségra pouští do vožení a skládání polínek od kvílící cirkulárky. Od desíti hodin až někdy do pěti jedeme jak psi, na kolečku si stavím konstrukci, z polen, až vozím třikrát takovou dávku než ségra. Pracovní den zakončujeme stěhováním vzrostlého citrónu přes celý dům a troje schodiště do pokoje k zazimování … a pak už pátek končí.Odnošením ale osmi přepravek jablek z bodu A do bodu B. V sobotu klid, setřepání pár švestek. Jdeme na procházku, večer na pívo. V neděli k babi, fouká a je zima. Možná pracuju.

V pondělí volá Tom, musím dodat ještě předchozí daňové přiznání (stačí oskenované), a výpis z účtu, kde je platba daně finančnímu úřadu. Bance nestačí orazítkované potvrzení o bezdlužnosti, prokazující, že mám vše vůči FÚ zaplacené. Ona chce vidět i výpis z účtu, že jsem to opravdu (!) zaplatil. Mrdej mě, fakt. A další lejstro znovu, ivončino potvrzení o příjmech bylo sice jejich mzdovou účetní vyplněné hezky, ale ivonka ho zapomněla podepsat. Takže znovu, a doporučeně poslat rovnou do Prahy. Do toho hodinu vymýšlím, jak advokátce odpovědět na návrh kupní smlouvy, protože dokud nemáme jasno o úvěru, tak ani nemůžu souhlasit s termínem jeho složení do úschovy na začátku listopadu. Kdyby to u hypotečky padlo, potřebujeme okamžitě přešaltrovat na jinou banku, a pak vše se posune. Tento týden by jasno ale být mohlo, tak se finální schválení podoby kupní smlouvy odkládá. V úterý mě uhání Tom, jestli nevím něco nového o odhadu, bez kterého se vyřizování úvěru nepohne, hned nato to stejné zjišťuje i Markétka, já volám odhadci a ten mě zchladí tím, že by na odhadu rád pracoval, ale teprve ten den mu Markétka poslala podklady, které potřebuje. Fcuk! O pár hodin později odhadce volá: „Pane june, mám takovou otázku, vy už jste podepsali rezervační smlouvu?“ bože můj, bože můj, bože můj „A víte vy, že na ten pozemek nemáte odnikud veřejný přístup?“ Uff … ano, to víme, metrový pruh pozemku před vjezdem na pozemku je sousedky, a s ní je rozjednané věcné břemeno vstupu a vjezdu či kýho čerta. Milá hodná paní, prý to nebude problémj, je to předdomluveno. No, problém to možná nebude, ale on to musí uvést do odhadu, a když to tam bude, tak si toho pravděpodobně taky všimně někdo v bance, a bance se to určitě líbit nebude. Hypotéka v ohrožení. Fuck fcuk fuck. Volám Tomovi, pro něj je to novinka, z takovým nastavením nemovitosti se ještě nesetkal, no holt se uvidí, musela by se společně s úvěrem řešit smlouva o smlouvě budoucí na vklad věcného břemene do katastru, pak to banka bude považovat za vyřízené a nic to nezdrží. Asi. Chvíli na to volá Markétka, řešíme odhad, řešíme tuhle novou záležitost, která je schopná zablokovat rychlé vyřízení úvěru, probíráme to půlhodiny ze všech možných stran … ale jsem rád, že z její strany cítím podporu a snahu vše řešit k mé spokojenosti, ne to nějak rychle odbýt nebo nás v tom nechat plácat. Pak už si jdu dát jen dva panáky slivovice, a pobavit se u Hágena & comp. v Míň je víc. Lol! :-D

Středa zatím klidnější, ale počasí hnusné, a ivončina ranní jízda v ještě nočním dešti tmou byla prý hrůzným zážitkem, kdy stěrače blbě stíraly a nešlo pořádně vidět. Jestli tak má pršet i zítra, tak raději pojede vlakem. Úplně mi zatrne při myšlence, že by se jí na těch čtyřiceti kilometrech něco stalo, že vše ostatní, co řeším, jsou prkotiny. Celý den průběžně zjišťuji, jak se na oktávce mění gumy stěračů, a jaké má vůbec ivonka cestou z práce koupit, do toho přichází vypracovaný odhad, který obratem přeposílám Tomovi a Markétce, odhadci proplácím fakturku na 5200 Kč, a pak mi volá Tom, řešíme odhadcovo ponížení odhadní ceny o deset tisíc pod kupní cenu (že by kvůli tomu přístupu na pozemek?), což znamená, že 85% tohoto rozdílu budeme muset dát navíc ze svého, a pak ještě nějaká lejstra. A žádost o hypo jde do finále. Potřebuje už znát číslo mého ERA účtu, jenže to ještě nemám a může klidně týden trvat, než mi dojde poštou, řeším to s nima na infolince a prdlačky, leda že bych si zajel do Brna na nějakou jejich pobočku, kde mi to proti občance řeknou. Jasně.  S mechanikem Martinem na příští týden domlouvám, že mu tam v některý den zavezu auto na výměnu rozvodů po 120 000 kilometrech, možná doplnění klimatizace (není třeba, aby chladila, ale když je prázdná, tak protivně píská), a zaslepení EGR ventilu (nebo nový za 3k?) … to bude deset táců jak vyšitejch. V západních čechách sněžilo, dumám nad tím, jestli nemám rovnou přezout na zimní pneu. Odpoledne přijíždí ivonka s gumami do stěračů, rozebírám staré a dumám, jak tam dostat nové gumy, když se očividně trošku liší od těch původních, nakonec se ale dobrá věc podaří a vše je v rychtiku.

A mezi tím vším práce. E-mailový pingpong, skákání z jednoho projektu na druhý, řešení drobností obratem…

Až zapomínám na to, že čekáme děťátko, dokud se ivonka večer v posteli nezavrtí a nestěžuje si, kde ji prcek právě tlačí nebo jak rejdí. Šestý měsíc.

před dvěma roky | Ze života | 1 komentář

Komentáře

1 | youngparisian | před dvěma roky

To je masakr! Ať to dobře dopadne! :)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.