Poslední dny prázdnin

Včerejšek se mi docela líbil. Sice mi bylo od rána mizerně od žaludku (ivonce stejně tak), ale zato bylo krásně a teplo. Pokračující babí léto. Její táta páchal na soukromém rybníku uprostřed města rybářské závody, podívali jsme se tam tedy místo oběda a stavili se i k míši k ježkovi na jednu Pepsi (teď bych za ni dal… levé varle).

Na odpoledne jsem byl ale domluvený s mírou, že přijdu s noťasem, připojíme ho k jeho nissanovi a on tak konečně zjistí, co je v něm (v elektronice) za problém. Kabel, z jedné strany USB, z druhé asi pět různobarevných drátků… a nestartující auto. Všechny prográmky vyhazovaly uklidňující i znepokojující Error code 55: no errors… takže v elektronice problém nebyl, ale kde tedy? Což o to, připadal jsem si jako kofr, opírat se o červeného bouráka, na střeše mít položený noťas a koukat, jaké napětí má baterie a kolik stupňů chladící kapalina… pak zkusil otočit klíčkem, zda se něco změní. Program vyhodil velmi užitečnou informaci o aktuální rychlosti 315MPH (bratru 450 kilometrů v hodině) a pak se kousl :) Naklonil jsem se k okýnku a upozornil ho, ať si dává bacha, že právě valí zmíněnou rychlostí. V autě bez odvzdušněných brzd a spojky a povytahanými drátky všude kolem… no, to by se muselo vidět. Když mi pak večer řekl, že po odpojení alarmu motor naskočil, tak se mi to ani věřit něchtělo.

Když jsem totiž odcházel, tak nadhodil, že by nebylo marný si večer někde sednout a opéct buřty. No a nakonec naši odjeli ke známým, obvolal jsem tedy dje a vojtu a k osmé jsme si sedli ke krbu na poslední buřtování letošního roku. Fajn posezení s úsměvnými okamžiky (zjištění, že opékané buřty mají sýrovou náplň… no ani se neptej, jakou část lidského – mužského – těla to záhy připomínalo :) ), vínem, pepsi, vizourem (měl jsem dnes napsat djovi, jak mu je)… seděli jsme tak u hřejivých plamenů až do půl jedné a pak šli spát :)

A ivonka od dnešního rána plánovala výlet. Tak se taky stalo a odpoledne jsme vyrazili na blízkou rozhlednu. Pěkně fičelo i u země, takže máma měla pochopitelný a upřímný strach, jak to bude vypadat těch 30 metrů nad lesem na nejvyšším vrcholku v širém okolí. No povím vám, stálo to za to. Bez bundy s kapucí by to tam po pár minutách bylo k nepřežití, vítr celou konstrukci lehce rozhoupával a jeho poryvy s náma pěkně cloumaly. Až na jeseníky vidět nebylo, ale co na tom, tam se podívám už ve čtvrtek :) Tak jako tak jsem naši anabázi na vrcholku rozhledny natočil foťákem, takže díky YouTubetm si to můžete užít s námi :)

před jedenácti roky | Obrázkově Video Ze života | 6 komentářů

Komentáře

1 | CZNeo | před jedenácti roky

to je R--- ? Krásnej pohled,ale ta cesta nahoru mě zničila :)

reagovat

2 | QuickShare | před jedenácti roky

Hezky :-P

reagovat

3 | -hgn- | před jedenácti roky

Parada, jutube! Jen si rikam, k cemu tam je ta audio stopa :-) ?

reagovat

4 | jakub | před jedenácti roky

june, ty jsi rozený herec ;-).

reagovat

5 | juneau | před jedenácti roky

Ta audiostopa je tam prave pro ten vitr :)

reagovat

6 | ????? | před jedenácti roky

fakt super :-D

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.