Poslední půlhodina vánočních svátků
Je neděle pozdě v noci, jsem u stolu ve svém pokoji, což je opravdu
vzácný okamžik. Ve svém pokoji většinou pouze přespávám, protože jsem
za a) s ivonkou někde v tahu nebo za b) u počítače, který mám ovšem v
„pracovně“, mohu-li tak onu místnost nazvat Ale dnes jsem začal
s učením, válel se na posteli s materiály do hospodářských dějin a
nakonec tu pokračoval i v učení na druhý předmět dějin již z monitoru
noťasu. Nevím, co jsem se naučil, ale přečetl jsem dobrých 100 stran A4.
Vzal jsem to od podlahy.
Včerejšek začal mrazivým ránem s blankytnou oblohou. Inu vzal jsem
ivonku, naložil ji do rakety a jeli jsme se podívat k místní ledové
stěně a pak na blízké kopečky nad přehradou. Slunce svítilo, bylo teplo a
přitom mráz, stromy obalené jinovatkou a sněhem, modré nebe, u našich
nohou celá jihovýchodní vysočina… krása. Celý zbytek dne se ivonka
učila a já tak nějak čumákoval, až byl večer a my šli k mirdovi hrát
Activity2. Skvělá hra. Ivonka tyhle společenské
dělej-ze-sebe-idiota hry vůbec nemusí, ale hrála se mnou v týmu a
já byl performer, zatímco ona pouze hádala mnou předváděné pojmy. No
nasmáli jsme se dost
Poker po půlnoci již vzhledem k ospalosti a opilosti za moc nestál, tak jsme
se sbalili a vyrazili domů, přičemž jsem za chůze mrazivou nocí
zlikvidoval poslední metrové prskavky, co jsem měl a divokou manipulací
s nimi tvořil zajímavou fire show
Jeden by neřekl, že bude-li s prskavkou neustále
divoce točit, bude hořet asi tak 3× déle než kdyby ji jen držel a koukal
na ni.
Dnes jsem zavezl ivonku domů a po sněhu spěchal zpátky, abych stihl sraz
s kluky a šel s nimi bruslit. Takhle rychle jsem po sněhu ještě nejel. Ale
zase nejsem idiot a s přihlédnutím k mé zvýšené citlivosti k riziku
jsem jel jistě a opatrně. Ale rychle Na rybníku jsme vydrželi přes hodinu, házeli po sobě
sněhové koule a všelijak blbli, a hlavně se snažili vyhýbat
dírkám, ve kterých rybáři chytají pstruhy. V čerstvě vysekané
by si bruslař zlomil nohu, na zamrzlých se zase házely brutální držky.
Domů jsem došel zpocený jak pes. Uvařil jsem si kafe, sedl k učení a
seděl u něj až do 23:15.
Zítra do prahy… akční týden začíná. Pokud se chytnu za koule a půjdu na všechny plánované termíny, tak mi zbude na zbytek ledna už jen jedna zkouška. Respektive, jedna semestrální práce. Aplikace v C#. Skvělé.
před dvanácti roky |
Ze života |
0 komentářů