Pražská odyssea

Zase se toho děje… z víkendové pařby jsem si odnesl tak brutálně odřenou nohu (gravitační anomálie, která proti mně vrhla betonový rantl), že jsem se pár dní probouzel jak starý dědek – posadit na posteli, pár prvních krůčků, rozhýbat bolavý holenní sval (je tam nějaký?), pak teprve chůze… strup tam bude ještě dlouho. Jak jsem si odřel druhou nohu, to už tedy nevím :)

A s tím jsem včera večer dojel v krutém hicu do prahy, abych dnes na devátou vyrazil do školy nechat si zapsat známku. A tímto chybným rozhodnutím začala moje pražská odyssea. Dojel jsem do školy a v knihovně vrátil pár ondrových knih, neboť ten se tam nemá kdy dostavit. Pak do třídy, kde se měla zapisovat známka. Nikde nikdo. Nojo, však taky u termínu měl profesor číslo svého kabinetu. Tam už dva kluci čekali, ale protože se nic nedělo, došlo nám, že jsme tam ve špatný čas – ten u termínu zápisu byl jen orientační a vše proběhne v šest večer, tedy v tradiční čas naší společné hodiny. Fuck! Tak já dojdu do školy na devátou a přitom tam mám být až na šestou večer? Jeeee … ale profesor měl zrovna konzultační hodiny, tak jsem na něj zaťukal a známku si nechal zapsat předem. A pak jsem vyrazil do národní knihovny … ještě jsem potřeboval ondrovi zapsat známku do indexu, ale až v jedenáct, takže jsem měl hodinu a půl a to byl akorát tak čas, abych dojel šalinou na václavák a přes staromák došel pěšky až ke klementinu. Proč ne … doprava metrem je tam mizerná, tak jsem šel pěšky. Bylo krásně teplo, sluchátka s muzikou, takže bez deprimace tím babylonem řečí všude kolem. Knihy jsem vyzvedl a vydal se stejnou trasou zpátky … to už ale bylo fakt teplo a nic příjemného. Dojel jsem zpátky ke škole, vylezl do 4. patra a dvacet minut čekal na zápis ondrovy známky, který se stejně nezdařil, neboť nedodal nějaké materiály a já tak odešel s prázdnou.

Vyšel jsem ze školy – v baťohu další dvě knihy z prodejny skript – a mířil k pobočce městské knihovny na Husitské pod Vítkovem. Tam je to taky kousek cesty, a od té jsem po vrácení zpožděné výpůjčky šel dvě zastávky směrem k Ohradě, což už v daném ovzduší kolem poledne byl fakt výkon. Dojel jsem na kolej, všechno ze sebe sházel a vletěl do sprchy jak vandrák do putyky. Studené. Putyky.

Pár kilometrů jsem pěšky ušel … a byl jsem vyřízený na celý zbytek dne, koukat do sedmdesáti stran o hospodářských dějinách mi nešlo a nešlo, až jsem na začátku noci raději koukl s ondrou na nový Startrek. Manifik! Úžasný zážitek. Teď už se učit nebudu, dám tomu dvě hodinky ráno, pak strávím první polovinu dne ve škole a druhou ve vlaku. A čtvrtek bude v prdeli.

před osmi roky | Praha Ze života | 2 komentáře

Komentáře

1 | -hgn- | před osmi roky

Maruv klasicky depresivni post! ;-)

reagovat

2 | juneau | před osmi roky

Ale hovno :)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.