Přínosný dotazník ke kávě

Žili byli dědeček a babička, a já se x let po jejich smrti upsal do programu průzkumu trhu zaštítěný jakousi organizací AISA. Princip je jednoduchý: mám na pc pochybnou aplikaci (uživatelské rozhraní je takové… pochybné, leč funkční) a sem tam mi přijde SMS upozorňující, že mám vyplnit dotazník. Spustím program, spojím se se serverem, stáhne se dotazník a já začnu odpovídat na otázky. Většinou jde o typ otázka + pět odpovědí ⇒ zapsat číslo zvolené odpovědi + enter a tak pořád dál klidně i několik desítek minut. Dokončím, odešlu, a za měsíc mi na účet přijde 50–100Kč. Minulý rok jsem se zúčastnil několik týdnů trvajícího výzkumu toho, co celý den piji. A kolik. A kde. A při jaké příležitosti. To byl tedy opruz – denně to bylo dobrých pět deset minut bušení čísel do klávesnice a vzpomínání si, kolik jsem toho kde včera vypil… ale byl za to litr a půl.

Dnes mi opět pípla smska, a že termín odeslání je do dneška. Došel jsem do kuchyně, uvařil si kávu, sedl k počítači, zapnul program a stáhl dotazník.

Dobrý den, máme pro vás dotazník na téma xy, jehož vyplnění vám zabere maximálně 15 minut. Odměna za vyplnění dotazníku je 60 Kč, výplatní termín je listopad 2007. Po jeho dokončení se nezapomeňte spojit s centrálním systémem … bla bla bla … pro spuštění dotazníku stiskněte ENTER.

Stiskl jsem enter.

Otázka: podílíte se ve vaší domácnosti na rozhodování o důležitých finančních a majetkových otázkách?

No, popravdě, ani ne. Zvolil jsem odpověď Ne.

Děkujeme. To byla poslední otázka tohoto dotazníku. Nyní se prosím spojte s centrálním… bla bla bla.

Ach jo. Levných 60 korun, ale já se už těšil, co na sebe budu moci anonymně napráskat. Kde jsou ty doby, kdy jsem odpovídal, zda mi firma Vitana připadá na trhu jako bojovník a nebo Knorr jako myslitel a pod. I když, minulý dotazník s posuzováním lákavosti telefonních tarifů – což znamenalo asi padesát obrazovek po pěti tarifech s různě namíchanými parametry cena, volné minuty, volné sms, přenášení zbylých volných minut, cena sms, cena minuty volání,… – ten mě moc nenadchl.

Zapadá slunce, půjdu se podívat na zahrádku. Máme tam jednoho vytrvalého krtka, co si zaslouží ránu krumpáčem za uši.