První týden magisterského studia

Ve středu ráno dějiny, s charismatickým profesorem či decentem (kdo se v tom má vyznat?), na kterého pořád chodí na fakultu udání, že chodí pozdě, případně že používá vulgarismy. Případně, oboje. A oboje je natuty pravda Pro své pozdní příchody u nás hledá prosté kolegiální pochopení a použití vulgarismů vysvětluje jako snahu nastínit atmosféru oněch časů dobovými citáty. Tedy, když nadává, cituje Katedra hospodářských dějiny… není třeba nic dodávat, když ji miluješ, není co řešit. Jsou to dvě hodiny po sobě, tentokrát jsem druhou vypustil a šel na kolej, ale asi tam budu zůstávat. Nakonec, jsou to České hospodářské dějiny. Dějiny mého státu. Po obědě cvika z onoho řízení systémů, kde šlo o seznámení s látkou, co nás bude čekat, demonstrovanou na příkladech různých projektů. Takže nám v průběhu hodiny na stole přistály dva projekty, jeden z nich stavba Noemovy archy, druhý stavba Babylónské věže (doslovné citace z Bible). A my měli diskutovat, zda ony počiny mohou být označeny za projekty. Musí se odpovědět na pár otázek – jsou unikátní, je dáno časové omezení, jsou zdroje, zaplatí se to, jaký je cíl, kdy se to má provést. Odpovědi vycházeli z těch listů, tedy doslovných citací kapitoly Bible, ovšem já i hágen jsme měli na monitorech otevřené wikipedie (on en, já cz) a měli tak více informací. Když se u noemovy archy zeptal, jestli je tam časové určení, kdy se to má udát (potopa), koukal jsem na monitoru na datum 2730 př.n.l. či kolik a hágen mě povzbuzoval „Řekni to, řekni to!“ To bych asi přednášejícího lehce překvapil. Následovala opět hodina volna, a pak večerní Analýza trhů IS/ICT … zajímavá přednáška, vtipný přednášející, není třeba si nic zapisovat, zkouška bude stejně jen z vypracované eseje, stačí tedy sedět, poslouchat a diskutovat. Případně koukat těm sedícím přede mnou do monitorů, jak paří WoW (a jen umírají, heh). Středeční dlouhý den skončil, jel jsem na kolej…

Ve čtvrtek ráno mám volno, tedy práce a návštěva kadeřnictví (ivonce se nelíbím , zatracené skype video). Odpoledne cvika z business intelligence, což vypadá na velmi zajímavé hraní s datawérhauzy a olap kostkami, tedy konstruování aplikace, která bude nad nějakými demo daty vytvářet analýzy a bude schopna odpovídat na otázky typu „Ve kterém čtvrtletí se v obchodě XY prodalo nejvíce typů Forester?“ (jednoduché) nebo „Kolik utrácejí za nákup piva svobodné ženy vzhledem k jejich dosaženému vzdělání?“ … pár kliknutí a víme. Bude to pracné, náročné, ale o něčem. A za tyhle absolventy se teprve platí zlatem Další hodinou byla Bezpečnost informací v internetu, kterou jsem si zapsal jen proto, abych získal nějaké kredity, chodit tam možná budu možná nebudu, je to takový ten přežitek z jiné katedry… uvidíme.

Páteční nasírací hodina v 11:00 … protože to bez ní nepůjde, jednou bych si ji dát musel, a vždy je jen v pátek. Účast není povinná, ale bez ní to asi nepůjde. Vlak ve dvanáct nestíhám a ten ve dvě je pak ještě daleko. Předmět přednáší vedoucí mé BP, ale při konzultacích jsem si na něj udělal lepší dojem než teď při přednášce. Půl hodiny mluvit o semestrální práci, která je určujícím klíčem k zvládnutí tohoto předmětu… ach jo. Práce bude hafo. Učení, práce a práce.

Ale to až příští týden, teď jedu k ivonce, vezu jí kytičku, pak pojedem s jejicho a našima na bowling, domů, zítra pracovní schůzka, pak volejbal v hale, večer diskoples, v neděli relax.

Teď už jen nějak dožít tu cestu.