První týden magisterského studia
Je pátek odpoledne, lehce po čtvrté hodině a já poslouchám muziku, datlím do noťasu a vlak křižuje Vysočinu. Nic zvláštního. Cesta je nudná, ospalá, a když už se mi nechtělo ani spát, louskal jsem E15, kterou mi svěřil hágen pro ukrácení času. Účel splnila. Jen ta hodina stále zbývá.
Co bych z toho týdne vypíchl…
První přednášku, Business Intelligence, jsem prospal. Tedy, v pondělí v 7:30 jsem byl ještě doma a pravděpodobně spal, případně vstával k práci. Co se dá dělat, hanka to nazvala smrtelnou hodinou. Dalším počinem byla až úterní přednáška z Řízení systémů IT/ICT. Tradiční KITácké vymývání mozků tím, že absolventi tohoto kurzu se automaticky stávají informatickými polobohy, kteří lusknutím prstů položí Microsoft na lopatky. Třeba to bude pravda.
Ve středu ráno dějiny, s charismatickým profesorem či decentem (kdo se
v tom má vyznat?), na kterého pořád chodí na fakultu udání, že chodí
pozdě, případně že používá vulgarismy. Případně, oboje. A oboje je
natuty pravda Pro své
pozdní příchody u nás hledá prosté kolegiální pochopení a použití
vulgarismů vysvětluje jako snahu nastínit atmosféru oněch časů dobovými
citáty. Tedy, když nadává, cituje
Katedra hospodářských dějiny… není třeba nic dodávat,
když ji miluješ, není co řešit. Jsou to dvě hodiny po sobě, tentokrát
jsem druhou vypustil a šel na kolej, ale asi tam budu zůstávat. Nakonec, jsou
to České hospodářské dějiny. Dějiny mého státu. Po obědě
cvika z onoho řízení systémů, kde šlo o seznámení s látkou, co nás
bude čekat, demonstrovanou na příkladech různých projektů. Takže nám
v průběhu hodiny na stole přistály dva projekty, jeden z nich stavba
Noemovy archy, druhý stavba Babylónské věže (doslovné citace z Bible).
A my měli diskutovat, zda ony počiny mohou být označeny za projekty. Musí
se odpovědět na pár otázek – jsou unikátní, je dáno časové omezení,
jsou zdroje, zaplatí se to, jaký je cíl, kdy se to má provést. Odpovědi
vycházeli z těch listů, tedy doslovných citací kapitoly Bible, ovšem já
i hágen jsme měli na monitorech otevřené wikipedie (on en, já cz) a měli
tak více informací. Když se u noemovy archy zeptal, jestli je tam časové
určení, kdy se to má udát (potopa), koukal jsem na monitoru na datum
2730 př.n.l. či kolik a hágen mě povzbuzoval „Řekni to, řekni
to!“
To bych
asi přednášejícího lehce překvapil. Následovala opět hodina volna, a pak
večerní Analýza trhů IS/ICT … zajímavá přednáška, vtipný
přednášející, není třeba si nic zapisovat, zkouška bude stejně jen
z vypracované eseje, stačí tedy sedět, poslouchat a diskutovat. Případně
koukat těm sedícím přede mnou do monitorů, jak paří WoW (a jen umírají,
heh). Středeční dlouhý den skončil, jel jsem na kolej…
Ve čtvrtek ráno mám volno, tedy práce a návštěva kadeřnictví (ivonce
se nelíbím , zatracené
skype video). Odpoledne cvika z business intelligence, což vypadá na velmi
zajímavé hraní s datawérhauzy a olap kostkami, tedy konstruování
aplikace, která bude nad nějakými demo daty vytvářet analýzy a bude
schopna odpovídat na otázky typu „Ve kterém čtvrtletí se v obchodě
XY prodalo nejvíce typů Forester?“ (jednoduché) nebo „Kolik
utrácejí za nákup piva svobodné ženy vzhledem k jejich dosaženému
vzdělání?“ … pár kliknutí a víme. Bude to pracné, náročné,
ale o něčem. A za tyhle absolventy se teprve platí zlatem
Další hodinou byla
Bezpečnost informací v internetu, kterou jsem si zapsal jen proto,
abych získal nějaké kredity, chodit tam možná budu možná nebudu, je to
takový ten přežitek z jiné katedry… uvidíme.
Páteční nasírací hodina v 11:00 … protože to bez ní nepůjde, jednou bych si ji dát musel, a vždy je jen v pátek. Účast není povinná, ale bez ní to asi nepůjde. Vlak ve dvanáct nestíhám a ten ve dvě je pak ještě daleko. Předmět přednáší vedoucí mé BP, ale při konzultacích jsem si na něj udělal lepší dojem než teď při přednášce. Půl hodiny mluvit o semestrální práci, která je určujícím klíčem k zvládnutí tohoto předmětu… ach jo. Práce bude hafo. Učení, práce a práce.
Ale to až příští týden, teď jedu k ivonce, vezu jí kytičku, pak pojedem s jejicho a našima na bowling, domů, zítra pracovní schůzka, pak volejbal v hale, večer diskoples, v neděli relax.
Teď už jen nějak dožít tu cestu.
před 13 roky |
VŠE Ze života |
0 komentářů