Přeskočit na obsah Přeskočit na navigaci

Junova reality-show

Žili jsme a museli jsme přemýšlet, jak budeme žít.

Půlka srpna

Léto utíká, srpen se přehoupl do druhé poloviny. Vedra na pár dní lehce povolila, ale teď na víkend se chystá ale 33 stupňů. Tak uvidíme. I přes jednu bouřku je sucho a sucho … a starosta už vyzývá k důraznému šetření s vodou, nenapouštění bazénů atd. Ještě to není závazná vyhláška, ale pokud bude podobné počasí další a další týdny … tak kdo ví. No bazén máme napuštěný, a těch šest kubíků vody je naše cca dvoutýdenní spotřeba. Takže jsem vodu napral chlórem, vypuštění a napuštění už do konce sezóny nehrozí. No a včera měřím koncentraci a podle všeho je tam asi 10× víc chlóru než je doporučená hodnota. No nevim nevim. On byl bazén taky čtyři dny zakrytý, takže voda moc „nedejchala“. 

A když už máme bazén, a bude ještě nějaký týden teplo, ale v noci už teploty klidně padnou na deset stupňů (dneska 14), tak je třeba pořídit solární ohřev. Jako když je třicet stupňů, tak 25stupňová voda osvěží … ale Báru do ní nedostaneme. Bude tedy třeba to trochu roštovat, a tak jsem pořídil ještě 1.8 m2 solární ohřev. A jal se ho sestavovat … tedy postavit mu nějaký stojan. Celé čtvrteční odpoledne jsem jej tvořil, nechtěl jsem jen zbouchat nějakou pozituru z prken a hřebíků. Chtěl jsem to raději sešroubovat, abych to mohl na zimu zase rozebrat a pohodlně uskladnit. Toho měření, vrtání, hledání vhodných desek, jaj, úplnej bořek stavitel. V pátek jsem pokračoval, stojan jsem dodělal, ohřev na něm drží jak helvétská víra … ale teď „kam s ním“? Ideálně jej vedle bazénu šikmo přiopřít o kubíkovou bečku s vodou, do země zatlouct roxory, přidrátovat, na jedné straně k bečce přitáhnout drátem, na druhé nachystat vhodný trámeček, přišroubovat, vyvrtat díru tady, támhle … no já jsem úplný kutil! Na druhou stranu, hlavně to nepodcenit – říkám tomu tady u nás „větrný vršek“, kolem domu protahuje jak sviňa, a tak nepotřebuji, aby se mi za pár dní při nějaké bouřce vítr opřel do těch skoro dvou metrů čtverečních plochy, nevyrval ji ze země a neposlal skrz bazén k sousedům. Takže na žádná polovičatá řešení si tu už dávno nehraju.

No a stojan stál, začal jsem spojovat hadice a obtokový ventil, a lámal si mozek, jak to nějak optimálně vymyslet. Holky mezitím zjistily, že má voda v bazénu třicet stupňů i tak, a tedy více než vzduch, a tak se tam čvachtaly, zatímco já se motal v hadicích. No rozesmálo mě to – takže pokud bude v noci k 15 stupňům, a přes den to vyleze k 30, tak bude mít bazén 28–30 stupňů i bez ohřevu??? No kurňa! 🙂 

Ta jedna bouřka, co tu přes nás přešla, u ivčiných rodičů „konečně“ rozlomila šedesátiletou vrbu … její menší část se odlomila do dvora a rozbila střechu dílny, a schovala tchánovo služební auto do šlahounů (bez poškození). Hasičů se tam sjelo mrak, ale muselo se počkat na plošinu a jeřáb. Do dvora, kam se blbě zajíždí osobákem s vozíkem, se vtěsnaly dvě obrovský mašiny, až by člověk neuvěřil. Z plošiny se ořezalo, co šlo, jeřáb pak přizvedl odlomený kmen, z plošiny ho doodřízli, složil se na dvůr a tradá pryč. No a zbytek stojící vrby musel jít dolů co nejdříve, protože v místě odlomu byl její kmen také rozlomený, a další bouřka by ho poslala k zemi jak nic … na různé boudy a včelín v zahradě. Shodou náhod se sehnal rizikový horolezcodřevorubec, co neměl v sobotu co na práci, a tak v devět ráno vylezl na strom, a ve dvě slezl po zbytku kmeni, co se nechal stát (přes metr v průměru). Nahoře odřezával větve nebo špalky, na laně se spouštěly dolů, a my je dalším lanem stahovali mimo boudy. Měl jsem toho plný kecky. No, a je to. Zahrada plná dřeva, větví s listím, mohutný pětimetrový kmen jako memento obrovského stromu … akorát děda je z toho nervní. Nedokáže pochopit, že se střecha nemůže spravovat, dokud ji nenafotí líkvidátor od pojišťovny. Ze stromu se nechá stát pětimetrový kmen, protože ho nemáme jak skácet (průměr metr dvacet), všechno OK, a druhý den se v něm najdou zářezy od motorové pily, protože se děda rozhodl ho teda skácet (když se k tomu nikdo nemá…), že ho podřízne (pilou se čtyřícítkou lištou) a pocukne frézou … joo, mají tam veselo.

Mno, svítí slunce, jdu se podívat na solární ohřev, mám takového tucha, že by chtěl natočit trochu jinak. Ať na něj svítí slunce pokud možno od rána do poledne, a ohřívá se bazén tak, aby byla teplá voda po poledni a dál. A ne ať se ohřívá přes odpoledne „na večer“. To už je k prdu.

| Ze života | 0 komentářů

Komentáře (0)

Zatím žádný komentář.

Připojte váš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná.