S hudbou na věčné časy...

Jinak si to vysvětlit neumím. That was yesterday…

I'm running round and I'm forgeting yesterday
I don't know what you done until it's gone
I can't just stop forgeting yesterday
I'm sadly now I let you down but I'm only human…

Kolik pravdy je v této sloce… (York feat. Alaska – Yesterday)

Prostě bych pořád něco poslouchal… samozřejmě že dobré dvě třetiny, klidně i více z mých x giga mp3ojek jsou o ničem, ale za ten čas se mezi nimi nashromáždilo pár perel, které mě nikdy neomrzí. A nyní s bezdrát netem se dostávám i k zamilovaným archaickým kouskům hudby, se kterými jsem se již kdysi tichou vzpomínkou rozloučil… například jsem nevěřil, že se mi kdy podaří sehnat Transformations – Čechomor. Tato anglická verze Proměn byla bonusem na kazetě, ale na cd ne. A teď ji mám… a poslouchám ji.

Mizerně strávený den. Stydím se za to, že píši opět o dni, jenž se nesl v rytmu klikání myši, klapotu kláves… například jsem dobré dvě tři hodiny strávil pouze tím, že jsem prohlížel katalog osobních webů na Wz.cz. Je jich tam jedenáct tisíc… a já se jím prokousal až ke stránkám s nula přístupy za tento den, tedy na samotný konec. Co mě opravdu enormě překvapilo, bylo umístění mého webu v první dvacítce. Tedy jako dvacátý. Potěší. Ovšem vyplatit se to nemusí… pár hezkých stránek jsem potkal, ale jedna mě opravdu zaujala. Osobní stránka dvou kamarádek, Anety a Alice… všem klukům doporučuji, mají hezký fotky, což většinu (…) holek moc brát nebude. Jo, dial-upistům doporučuji počkat na poslední načítané fotky… ;) Také je to mooooc nádherný pocit nečekat na načtení příští fotky…

Díky čemuž mě hned napadlo vlézt na foto-bázi palec.cz, kde jsem si všiml žebříčku nejvíce hodnotících uživatelů. Prostě prohlížíš někým zaslané fotky a boduješ je… aktuální top je týpek s 399 jím ohodnocenými fotkami. Uznávám, to je pro mě výzva :) Další hodinu či dvě jsem se jen bavil hodnocením fotek, až jsem z toho byl občas docela blbej… ale doháním je :)

Hughhh se roztomile vzteká nad určitou stereotypností blogování… vím, o čem píše. Můj denní harmonogram, ať jakkoli úchylný, má pár jistých bodů. A mezi nimi je večerní blognutí na svém čestném místě, a rozhodně si na něj netroufám zapomenout. Jenže rozdíl mezi mnou a hughhhem je ten, že já jsem grafoman :) Mám-li to tak říct, tak mě toto psaní svým způsobem… uspokojuje. Jen se tlem… je to pro mě rozhovor, touha podělit se s někým o svoje zážitky, nebýt ve všech úletech sám. Exhibice a individualismus, jak jinak… i'm going nowhere (this is a good ship lifestyle)

Moje milované linkování…

Koukám na idnes, kde si Španělsko právě zvolilo levicovou vládu a premiér Aznar, spojenec USA v boji s terorismem, je takříkajíc v háji. Španělsko taky. Stačí se podívat na východ k nám, jak dopadají státy řízené socialisty… o tom strýček včera nad nejednou sklenkou přemýšlel. Vzhledem ke svému povolání podnikatele má v politice i ekonomice opravdový přehled… točil se sklenkou vína, sledoval třpytivou rudou tekutinu, a přemýšlel nad osudem své zemědělské firmy, které obětoval dvanáct let života… „Ty společnosti ze Západu, na*erou se sem, města se o ně můžou porvat, jak se předhání ve výhodnějších podmínkách a pronájmech pozemku za korunu, daňových úlevách, o státu ani nemluvě… a jakmile si lidi za deset let řeknou o lepší peníze, společnost se sbalí a pokračuje dál na východ, aniž by se jakkoli vyplatila. Já tu dvanáct let poctivě zaměstnávám deset lidí, a nedostal jsem od státu NIC, ANI KORUNU.“ Seděl tam, mluvil o budoucnosti… o budoucnosti? Má v tom jasno: s prvním květnem přestává jeho firma de fakto legálně existovat. Pokud musí mít s prvním květnem všichni řezníci plastový špalky na porcování masa, tak je to nic ve srovnání s tím, co všechno by musela zavést jeho firma na krmné směsi. Je mi z toho zle…

Před rokem byl pozván k dalšímu strýčkovi na dva týdny do Kalifornie, the Golden state of America… a teď, když mluví o americe, je v jeho slovech nezlomný obdiv. Nedivím se mu. Rozuměj: jsem zastánce Ameriky, Spojených států. Souhlasil jsem s válkou v Afgánistánu a souhlasil jsem s válkou v Iráku. A dělám si svůj obrázek o lidech, kteří zuří kvůli nechtěné tisícovce mrtvých civilistů v Bagdádu (ilustrační číslo, realitu neznám), a zavírají oči před deseti tisíci cíleně vyhlazených Kurdů… hm, už čtvrt hodiny pátrám na netu po stránce, kterou bych svoje dohady podložil, ale nic seriózního nenacházím.

Víš, mám-li říct opravdu něco kontroverzního, a to kurevsky moc, tak říkám, že se španělské atentáty neměly stát v madridu, ale v paříži či berlíně. Aby ty potvory žabácký a germánský pochopily, že žvaněním ještě nikdo žádnou válku nevyhrál. A tu s terorismem už vůbec ne. Ruku na srdce, kolik světových mocností je schopných s terorismem bojovat v takovém rozsahu, v jakém je třeba? Díky bohu za Ameriku… Španělsko stálo po boku Bushe, zastupoval jej premiér Aznar. Teď ho viní, že za atentáty může, že přivolal hněv alkoholajdy, jež se k atentátům přihlásila (pokud nejde o podvrh). Byl to ale Aznar, kdo nastražil bomby? Byl to Aznar, kdo zavraždil dvě stovky civilistů? Ne, byl to terorismus. ČR Bushe také podporuje, nasomrovali jsme se do Afgánistánu i do Íráku, jsme tvrdé jádro NATO (podle televizních novin). Pochybuji ale, že bude na moji vesničku někdo útočit.

Evropa potřebovala kopnout do prdele, místo toho dostala kopanec mezi nohy. Ale ten bolí o to víc. „Tož budeme sedlat,“ odpověděl by TGM dnes, stejně jako by byl odpověděl na situaci před mnichovem 1938. Jenže TGM již neprezidentoval, nesedlalo se, kapitulovalo se.

Díky bohu za to, že aktuálně nemám u textů komentáře. Nechci si ani představovat, jak byste mě za moje extrémní názory seprali. Ale tak už to je, svoje názory mám, každý by měl mít nějaký, pokud mě trochu znáš, tak víš, že nejsem až tak normální… mít extrémní názor je přímo poukázkou na ztrapnění či znemožnění v nějaké serióznější diskuzi, obzvlášť na netu. Já ovšem svůj okolní svět takhle vidím a s tím jen tak něco nehne.

Psal jsem to již dříve: na válku existují pouze dva pohledy. Humanistický, kdy brečíme pro každého mrtvého nevinného, a racionalistický, kdy vládneme světu. Žádný z nich si nezaslouží odsouzení.

Ale co já si tu kecám z tepla domova, ze svobodné země… měl bych to utnout a jít spát.

V superstár jsem odhlasoval pro STAR 9, sympaťák z blízké vesnice. Vrátil se mi report „failed“, což mě rozesmálo. Zunův sms-systém asi zahltilo více než předpokládané 2 000 000 smsek. Teprve tak za hodinu mi přišlo oznámení o doručení mého hlasu :) Brutální…

před 14 roky | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.