Silvestr has passed away...

Pouštím se do toho. Doma jsem již od dvou tří hodin, ale teprve nyní mám tak nějak odvahu psát… nač potřebuji odvahu? Na text, ve kterém bych sejmul všechny tři dny jednou ranou… snad si vzpomenu na co nejvíce věcí a událostí. Ale že půjdou chronologicky, to už jisté není.

Silvestr 31.12.2003 :::…
V úterý nechci spát na chatě, abych se pořádně vyspal na středu. A stejně lezu do postele kolem čtvrté. To ten bilantaine 2003 :) Vstávám v jednu, najím se, vysprchuji, upravím, připravím, zabalím kompl do tří beden, nafutruji cd s mp3ojkami, které ještě nemám na disku, sbalím klíče od auta a i se zásobami z říjnové třídenní pařby je se sestrou hodíme k dejFovi na chatu. Ještě ani nevypnu motor a už mi dveře otevírá nazrzlý blonďák v kšiltovce, mikině a šortkách… představuje se jako kuba, a je to ten týpek z telefonu, co měl jet proti toku řeky až k nám :) Trefil :) Vyskládáme proviant, chalstiant a kompl, vrácím auto…

V chatě mě vítá zkárovaný vojta a zmiňovaný kuba, oba dva si podle očekávání padli do noty, vojta se jako šťastně opilý a nešťastně zamilovaný (do lucky) stává nebezpečným živlem a hlavně totálně nasírajícím elementem, který se stihne všem lidem milion a půlkrát omluvit, ať už za cokoli, a hlavně by se pořád jen vědomě válel po zemi… kuba není zamilovaný a nevalí se po zemi, ale bordel tenhle šílený vyučený kuchař páchá svědomitě. Lucka a simča chystají nějaké pochoutky na večer, z čehož se vyklubaly chlebíčky namazené jakousi šedohnědou bluééé, které ochutnal jediný vojta :) Ty česnekové jednohubky jsem již ale otestoval, ovšem opět pouze s vědomím, že nepřijde zuzka :)

Dostavuje se míra, mírná větev z lucky a simony, pohoda. Za chvíli je zde adelain, chvilku s námi byla i na říjnové akci, pak již sestra dovádí janu a jsme tuším komplet. To bylo právě takové nudné období, ještě ani nebyla tma… a jakub si na komplu (s mým svolením, 'course) pustil unreal (3d akční střílečka)… z pečlivě rozmístěných repráků po celém pokoji začalo řvát burácení bitvy, řinčení zbraní a výkřiky smrti, opravdová řežba na entou, a šíleně nahlas, i když jsem to zeslabil na polovinu :) A právě tehdy do vchodových dveří vcházela adelain, vítal jsem ji já a dejF a z chodby za námi burácela střelba a jekot zraněných :) Koukala trochu vyděšeně :)

Celý večer celou noc celé ráno fotím, jen za ten den udělám 300 fotek :) Tak nějak nemůžu vzpomenout na činnosti do půlnoci… s mírou jsem mučil kuřecí prsíčka nad ohněm, ten ale brzy odpadl… míra. Celý den, než došel na akci, doma pracoval na autě, a chvíli také svařoval… no a bez brýlí na to líp viděl. A od té doby do rána už neviděl. Lidi, vy blbci, svařujte jedině s brýlemi! Někteří (strejda) je nepotřebují, ale jiní pak chcípají bolestí jen kvůli své blbosti… kuřátka byla výborná, vždy jsem je nařezal na kousíčky a chodil s talířem od člověka z člověku. Duněla hudba, vznikaly a zanikaly debatní kroužky, pilo se víno, vodka, džus… míra se dal dohromady s janou, ale nevím, zda to přežilo nový rok…

A já chodil kolem, fotil, natáčel, stahoval fotky stejně jako alba holek, takže si můžu poslouchat horkýže slíže, wohnouty, leoše mareše, lennyho kravitze, black milk, harleje, strand band itaz, ready kirken… nářez :) Tak nějak utekl celý večer, víno jsem srkal pořád, teklo proudem jako krev v našich žilách, a stejně jsem se do rána neopil… blížila se půlnoc, k nebi u stropu vzlétly dva špunty v dlaních chycené, zlatavý mok skrápěl stěny číší… všichni jsme si poťukali, hetero pohlaví se políbila na tváře, chvíli jsme také jen ječeli, ale hlavně jsme se nezapomněli společně vyfotit. To už byl dj nadržený na jeho pyrotechniku, takže náhle stojíme všichni před chatou a k nebi létají pruhy ohně, fyzika honí decibely výbuchů všude kolem, blesky z mého přístroje svědomitě oslepují okounějící a desítky sněhových koulí z čerstvě napadané zmrzlé vody úspěšně překonávají gravitaci po balistických křivkách… také jsem jednu dostal, naštěstí přímo do xichtu a ne do foťáku 10 cm před ním :)

Ještě před návratem do chaty odcházím opačným směrem do tmy s touhou zavolat zuzce. Tů tú tů, tů tú tů… síť v haj*lu, zkouším to co chvíli ještě půl hodiny, až se ten proklatý tůtavý zvuk změní na normální vyzvánění a já vybíhám z chaty jen ve svetru (pod ním už nic) do ledové noci. Povídám si se zuzkou, přeju jí cokoli krásného, asi dost plácám, moc si toho nepomatuji… „… mám tě moc rád, zuzko,… co rád, já tě miluju, moc tě miluju.“ Odpovídá, že ona mě miluje víc :)

Měl jsem čerstvě dobitý kredit, zavolal jsem ještě sirence (s níž jsem už via gsm jednou mluvil) a také láckovi, spolužákovi z lavice, který mě jen tak prozvonil a já mu prostě musel v euforii ze zuzky zavolat :) Jinak jsem snad ani neposílal smsky, až na nějaké dvě tři a to jen lidem z netu, tuším… spolužákům ne, kámoši byli na chatě… hm, jinak vážně nikomu.

Co jsem ještě nezmínil (a je to tady), tak na chatu se před půlnocí ještě přišla podívat kamarádka tamara a později přivedla i lenku, ale to byla jen malá kapitolka bez nějaké pointy.

Do chaty se vracíme asi v jednu, a to i přes to, že jsme nikam dál než před chatu nešli :) Dál se pije a žere (vojta s kubou ze své opilosti vystřízlivěli už někdy k osmé), ti méně zničení tancují kecají, ti znavení střídají postele v patře, křesla a pohovku dole… dál fotím, dál naštvávám :) Ke druhé třetí hodině dozrála doba na Scary movie III, jako nejvděčnější divák se ukázal kuba se svým chronickým smíchem… to je prostě osoba, která nesmí na žádné párty chybět, a já děkuju dejFovi, že ho pozval/nechal dojet taky. Bez něj by to za moc nestálo :)

Po konci filmu už většina lidí odmítá jakkoli existovat, posedávají polehávají, jen já mám energie na rozdávání („Chceš pár kilodžaulů, kubo?“)… celou noc až do rána jsem na nohou a tančím, žeru chlebíčky adelain, prolévám si hrdlo vínem… aktivní až hrůza. Jen ta opilost nikde. S nějakou pátou hodinou nebo kdy pouští televizi a co chvíli koukáme na nějakou pitominu, takže také poprvé za život vidím teletabíz, a dál si už na pořady nevzpomínám… k snídani připravuji další várku kuřecích prsíček, dál s vojtou popíjíme víno, ostatní už porůznu spí nebo právě vstávají, venku je nádherný zimní den s čerstvým nachumeleným sněhem. K osmé deváté už také vlezu do postele, kterou opustil dejf, a manželské letiště po lucce simoně přebírá kuba… chvíli do mě něco hustí, o nějakém klipu, ale to mi potom říkal on, já sám už asi spal :)

Sorry, jdu se navečeřet.

Probouzím se k jedenácté nebo kdy, nemám páru… dole se dívali na prcičky trojku, kterou jsem měl také na disku, sestra odešla domů na oběd… nějak do dvou hodin tam s nimi zůstávám, pak odcházím také domů ukázat se našim, případně se najíst, ale nakonec zůstanu jen u sprchy a převléknutí… tak nějak tuším, že by měla přijet zuzka, takže se vydrhnu pořádně a také se zase jednou oholím :) Nechtěl bych ji zase poškrábat tolik jako tehdy v pátek před prázkami. Na chatu nesu šest litrů vody na čaj a spol, pár cd s filmy, na které také došlo, a při sledování podfu©ku nejen že všichni až na mě a sestru usnuli, ale také se ozvala zuzka, že už je u babičky. Promrzlý z chaty, kde bylo neuvěřitelných 19 stupňů, odcházím do mrazu a za pár minut se setkávám se zuzkou… čekám na ni u řeky, šelest za mnou mi napoví, že se sněhem někdo blíží… ahoj, pusa na přivítanou, propletené prsty… snad dvě hodiny jen stojíme v našem koutku u vchodu do jedné opuštěné budovy, míjí nás spousty lidí, co tři čtyři minuty jde někdo kolem, my se objímáme a hrubě si jich nevšímáme. Prostě jsme byli spolu…

Tolik mi ty dny chyběla… přitiskl jsem ji k sobě, až něžně těsně, jen na chvilku, aby se mohla znovu nadechnout… rty jsem se dotýkal jejího ouška, zašeptal „Miluju tě…“ A nelhal jsem. Vědomě… „Já tebe taky…“ šeptala zase ona, tiskl jsem ji k sobě a svými rty hledal ty její…

První holka, které jsem to kdy řekl…

Doprovodil jsem ji domů, dlouho se s ní loučil, a i po návratu na chatu jsem si stále ještě nechával bundu… a šálu a čepici :) Všichni koukali na Sexy párty, film donesený z domu, a opravdu všichni, co tam byli… tedy stará parta bez míry (neplánoval zůstávat déle jak na silvestra plus jeho oči), adély a jany. Sestra už byla z domu zpátky, vrátila se při mém odchodu… pořád mi bylo divné, že by se byli dodívali na podfu©k a rozkoukali sexy párty, která byla teprve na začátku… byl jsem přece se zuzkou dvě tři hodiny?! Prý mezitím dejF s jakubem hodinu pařili unreala :) Ale sexy párty rocks! Jakub opět vychlámaný, dívala se i lucka a simona a také se smály, což mě těšilo nejvíc, protože předchozí filmy je nijak extra nezaujaly… a teď už byli všichni vyspaní a v pohodě :) Po filmu jsem udělal další várku kuřecích prsíček, dejF své stejky, které mi tedy moc nejely, soráč dejFe, a pustila se horůrková Loď duchů…

Mohlo být deset, zábava kupodivu neupadala, i já se se svými třemi hodinami spánku ráno cítil fajn, futroval jsem brambůrky a opět s vojtou eliminoval zásoby vína… povím vám, krabicové červené s ársí kolou v poměru 1:1 je naprosto nepřekonatelně pitné. Jako voda… to jsem do sebe lil jako obyčejné pití, a strašně dobré… stejně jsem toho nevypil dost ani na rozmazané vidění. Co chvíli se prohlížely nafocené fotky, až jsem někdy k půlnoci poznamenal něco o pár dílech hvězdné brány, které má sestra na disku, a ty se nakonec za všeobecného souhlasu i pustily. Simča s luckou už spaly na pohovce, dj v křesle, a nikdo z živých neprotestoval… v jednu hodinu jsme to zabalili a odešli do patra, kde již na zemi ve spacáku spal vojta (pozice zastřeleného člověka s hubou v blátě) a v posteli jakub, kterého náš hlomoz probudil a on zamžoural přímo do blesku :) DejF si naskládal na zem matrace a na nich se ve spacáku natáhl, já se sestrou jsme si vlezli do postelí… chvíli si ještě vyprávíme vtipy, ale pak jako by někdo prostě zhasl. A bylo ticho…

Ráno (jedenáct) spím lehce a slyším z reality povídání, a právě se někdo ptá, jestli jsem už já vzhůru. Schválně, aniž bych otevřel oči, nasadím spešl intonaci hlasu, aby nezněl rozespale a aby to vypadalo, jako že jsem už hodinu vzhůru. A sestra se mi pak svěřila, že mi to uvěřila :) Jen jí bylo divné, že jsem se nehýbal tu dobu, co ona už vzhůru byla (vstala nejdříve)… fajn :) Dole už byla lucka se simčou vzhůru, srkaly čaj, opět jsem nahodil kompl a dál jela hudba… začalo se uklízet, ač jsem nevěřil, že bude chata ještě někdy obyvatelná… do kuchyně jsem s postupem času prostě odmítal chodit bez protichemického skafandru :) Posbíral se bordel, slily organické zbytky, na stůl se postavily nedopité láhve a začala dražba, kdo si co vezme :) Vodky, rum, vína (obě mám já, nikdo jiný je nechtěl), v každé lahvi nějaký zbytek, a kdo si co nevzal, tak to se vrátilo přírodě… to už jsem měl za chatou přistavené autí, sbalil jsem prázdné flašky a dje a odvezl je ke kontejnerům na sklo. Ty stojí u jedné vedlejší asfaltky… představ si úsečku a nad ní thaletovku, tak polokruh je hlavní silnice a úsečka jednoproudá hladká asfaltka se zakázaným průjezdem. Já jel ke kontejnerům, takže mě to nesštvalo… od nich stačilo ujet 20 metrů a byl bych na udržované hlavní a mohl se rychle vrátil, ale já ne, zpátečku a couvl jsem si na širší prostranství, přetočil volant a vjel zpátky na silnici v opačném směru, než jsem přijel. A zastavil. Dj se na mě podíval, protože silnice byla prázdná, nikde nikdo… zarval jsem šajtrpáku do elka od konce, prošlápl plyn a pustil spojku. Motor zařval a zůstal kvičet v otázkách… a fáro se ani nepohnulo :) Teprve po sekundě dvouch se odlepilo z místa a s ječícím motorem začalo pomalu plížit vpřed. Takovou hrubárnu jsem ani nečekal, skoro abych rychle zařadil dvojku, aby to trochu jelo… ale to už jsem zahlédl člověka a přestal blbnout. Pohledem do zrcátka kontroluji dvě vyleštěné čáry v ušlapanám sněhu na silnici a pomalu a opatrně mířím zpátky k chatě. Pak jsem se otočil domů s proviantem (chipsů a pod zůstalo víc než v říjnu), pak hodit tam kompl, a zase jsem se vrátil… mezi uklízením koukáme na filmy, lucka se simčou se daly do nádobí… někdy ve tři se už nic neděje, mně kručí v břiše… odjíždíme. S luckou i simčou se loučím pusou na tvář, s jakubem i dejFem se loučím spešl pozdravem (stisk rukou, obejmout palce, odtrhnout od sebe ruce a ťuknout si sevřenými pěstmi)…

Tím skončila pařba, jež začala prakticky v pondělí…

Určitě jsem zapomněl na spoustu věcí, které snad časem dopíšu (Dodatky…). Ale teda… silvestr a neopít se? To se mi za posledních pět let mockrát nepovedlo… vlastně snad až tentokrát :) No a teď už na mě leze posilvestrovská depka, není již nic, na co bych se mohl těšit… jen na sobotu a neděli v sešitech. Slohovku do češtiny jsem si naplánoval na dnešek. Pochybuji. Je půl desáté. Tak zítra. Zdechnu… fyzika a matika. A hned v pondělí písemka z fyziky… a pak už jen maturita.

Jo, pé es, fotky tu nehledejte, mám jich sice 250 mega, ale sem je tahat nehodlám… až budou na spešl webu, tak prosím, ale tady ne… takové hafo…

před 14 roky | Akce | 4 komentáře

Komentáře

1 | Ikeri | před 14 roky | ikeri.wz.cz

Koukám že někdo si umí silvestra užít opravdu bravůrně ;)) k tomu když to srovnám se mnou..;)

reagovat

2 | Ikeri | před 14 roky | ikeri.wz.cz

Koukám že někdo si umí silvestra užít opravdu bravůrně ;)) k tomu když to srovnám se mnou..;)

reagovat

3 | ailyn | před 14 roky

koukám, můj půl litr červeného – jsem docela žabař, že? :)

reagovat

4 | juneau | před 14 roky

ikeri> mohlo to byt desetkrat lepsi.
ailyn> neni to nejhorsi :)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.