Přeskočit na obsah Přeskočit na navigaci

Junova reality-show

Žili jsme a museli jsme přemýšlet, jak budeme žít.

SNAFU

Situation Normal, All Fucked Up.

Bože … páteční ráno, dávno po kávě, dlouho k osmé, venku šero. A déšť. Pracovně se mi sešly zakázky, ze kterých mi neskutečně tečou nervy, a zatímco jedna je dávno po předpokládaném dedlajnu, tak se stále předělává, a nabourává mi jinou, která má být kompletní do konce listopadu (což už nehrozí). A do toho klienti, co jsou schopní půl hodiny volat, a x minut řešit, jestli bude lepší, když budou mít svoji fotku nalevo od textu, nebo napravo od textu … těm už stejně telefon zvedat nebudu. Klientka, co poptá zakázku, o které vůbec nemá představu, co bude po programátorské stránce obnášet, moje (reálné) nacenení od x do 2× ji zaskočí, přestane se ozývat, a pak volá a mezi řečí z ní vyleze, že „měli jsme tu i jiné firmy, a oni říkali, že to, o čem mluvíme, by nebyl problém, ale vy říkáte, že by to bylo hodně obtížný, tak nevím …“ … ale samozřejmě chtějí dále spolupracovat se mnou a ne s někým novým. Kulový, je mi naprosto jistý, že jim to konkurence nacenila x násobně dráž. Končíš, holka, ne každého klienta z pekla si musím udržet.

Jestli to tímhle způsobem půjde dál, tak to bude konec roku napiču.

Hypotéka … minulý týden hektyš. Od pondělí uhánění Lucky, aby naši úvěrovou dokumentaci poslala z pražské pobočky do Brna, kam ji dojedeme podepsat. V úterý uhánění brněnské pobočky, jestli už tam dokumentaci mají, odpověď typu „A jak to mám vědět, jako, si vyřiďte z Prahou, co je nám do toho!“ Takže uhánění Lucky, aby mi dala kontakt přímo na pracovníka, co to v Brně dostal na stůl, uhánění jeho, domluvení schůzky na středeční odpoledne. A proč to uhánění? Protože v Hypotečce to trvá pokaždé 2–3 volání, než to někdo zvedne / zavolá zpět. Pokaždé. Ve středu Brno, krátká procházka po centru (svatomartinský jarmark), a na pobočku, podepisování všeho možného … a bylo to – po kupní smlouvě podepsána i hypotéka. Chvíli potom jsme předali zástavní smlouvy synovi majitelky, aby je ona mohla během čtvrtku pátku ověřeně podepsat. Večer mě ještě šokuje Tom optimistickým e-mailem, že nám domluvil pojištění majetku za necelé 3000 Kč … nevěděl jsem, že se to platí ročně. Málem mě vomejvali.

Ve čtvrtek obvolávám katastry, jestli potřebují i naše ověřené podpisy na zástavní smlouvě (ne), a pak sonduji, jestli nám orazítkují návrh na vklad, který asi nebude vložen … a jsem uklidněn, že mi přijmou jakékoli podání, pokud MNĚ nevadí, že přijdu o litr poplatku v případě, že to bude zamítnuto. Bájo, pokud to znamená o měsíc dřív bydlet.

V sobotu jedeme na dům, s majitelkou finálně procházíme pokoje a řešíme, který nábytek tam může nechat a co si přejeme vyhodit. U našich na mě čeká v poště pojistná smlouva.

V neděli jedeme do Ikey a Olympie, šest hodin vybíráme sedačku do obýváku. Nakonec přejedeme ještě do Sconta, a tam konečně jednu vyhovující za normální cenu najdeme, a koupíme. Aspoň že tak.

V pondělí jedu na katastr podat návrh na zástavu nemovitosti, a ten prokletý návrh na vklad věcného břemene … který asi bude pozastaven/zamítnut, ale banka chce (zatím) jen lejstro, že jsme jej podali. Platím pojistku.

V úterý svátek. Práce, odpoledne narozeninová párty, večer tma.

Ve středu vytelefonovávám s pojišťovnou, jestli už mají moji platbu, že bychom si do Brna zajeli rovnou potvrdit její vinkulaci (ivonka je doma). Dochází mi, že jsem pojistku platil zprostředkující firmě, která mi pojištění vyřídila, a ne rovnou pojišťovně. Obvolávám firmu, jestli už to zaplatili pojišťovně, prý že jo, obvolávám pojišťovnu, pořád nic … pak mě napadne řešení, že bychom vzali dokumenty a zajeli do Brna na pobočku, a zaplatili tu částku znovu, a měli bychom pojistku zaplacenou sice na dva roky dopředu (až by jim došla i platba od zprostředkující firmy), ale tím pádem by mi také hned potvrdili vinkulaci, poslední chybějící papír pro čerpání hypotéky. Takže hurá ve dvě do Brna, na pobočku pojišťovny, tam vše úspěšně vyřízeno. 

Je středa odpoledne, a od pondělního rána se jednomu klientovi sere platební brána právě když spustil reklamní akci na své produkty (pěkně mastný zdravotní vyšetření). Já s ní nic nedělal, ale provozovatel přesouval své systémy do jiného datacentra … jeho technici to řeší, já předávám jejich dotazy na hosting, odpovědi hostingu jim, je to vyloženě nějaká technická anomálie, v úterý v noci nakonec pod parou měním objednávkový proces, aby se lidem vypisoval příkaz k platbě a ne „Platební brána nefunguje, soráč!“,… a ve středu konečně dojdou k tomu, že hosting má cosi blbě nastavené hluboko ve své infrastruktuře, a vše už by mělo zase fungovat – zatímco já stojím ve Vaňkovce 50 kilometrů od svého PC. Super. Cesta z Brna domů o půl čtvrté, tradiční hodinová zábava. Pak teprve můžu vrátit objednávkový proces do původní podoby.

Ve čtvrtek ráno řeším s Luckou, že máme všechny dokumenty potřebné pro čerpání úvěru, odpoledne je nafrkáme do obálky a zavezeme na poštu, no a cca za hodinku dvě by je mohla Lucka v Praze přebírat. Jestli tam bude nějaký zmatek, tak mě mrdne. Holt by byl v pondělí výlet do Prahy 🙂

Budoucnost: v pondělí povolení čerpání úvěru, v úterý ve středu odeslání peněz, ve čtvrtek tedy u advokátky, ta kdyby sebou švihla a v pátek poslala na katastr návrh na vklad změny majitele, tak to tam v pondělí mají, a běží dvacetitdenní lhůta. Tedy 21. prosince by katastr mohl začít konat, a pokud by se snažili mít čisté stoly před svátky, tak bychom se mohli 23.-24. prosince stát majiteli domu.

To já už ale budu tahat nohu, protože mě z aktuálních zakázek mrdne …

| Ze života | 0 komentářů

Komentáře (0)

Zatím žádný komentář.

Připojte váš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná.