Státnice se blíží
Tak nějak jsem si v průběhu předchozích dvou týdnů uvědomoval
znechucení, se kterým jsem při kompletování Bilantaine 2007 pročítal
všechna možná blognutí kombinující znechucení z práce se znechucením
ze školy. Bylo to znechucující. Nechutné. Takže jsem teď, ponořen až po
uši do učení a do práce (njn), raději o ničem moc nepsal. A když už,
tak ne o práci a ne o učení. Ale mám to za pár, ve středu ráno. Pak se
uvidí. Večer se napijeme s hágenem a
případně zbytkem osazenstva koleje, a v sobotu se pak nechutně ožeru na
maturiťáku. Všem to navážno slibuju, ivonka omdlívá při myšlence, že
by mě tam někde musela krotit, máma omdlívá při myšlence, že by pak
musela snášet pohledy kolegyň z práce, co by mě tam znechuceně
pozorovaly… a já se jen směju, protože je mi jasný, že to by mě musel
někdo nejdřív ožrat, aby se ze mě stal takový debil, abych se ožral sám.
Ale abych to nezakřikl
Poslouchám
Paramore – Misery Business, song z hágenovy kolejní
hudby. On je to totiž chlapec hudebně progresivní, pořád visí někde
na MySpace, poslouchá přes net americká rádia a jako nějaký evanglista
šíří mezi prachsprostými evropany povědomí o moderní muzice. Nebýt
jeho, nevím, kdo jsou to The Killers. Jeho činnost spočívá v tom,
že vždycky jednou za čas shrne jím poslouchané songy do jedné složky,
pojmenuje ji kolejní hudba 1,2,3… a my si ji stáhneme a
posloucháme. Jeho poslední mix vypadá takto:
Dover – Let Me
Out
Fastball – The Way
Fergie – Big girls don't cry
Foo Fighters – The Pretender
Morningwood – Nth Degree
My Chemical Romance – Teenagers
Paramore – Misery Business
The Fray – How To Save A Life
Timbaland ft One Republic – Apologize
Nechce se mi linkovat na YouTube, případně si dle zájmu poslužte sami. Tuhle muziku jsem si nahrál i do mobilu a dle pohledu na aktuální Last.FM je jasné, že mi nic jiného ani nehraje. Njn.
No Country For Old Men
Není nic lepšího než si po dlouhém dni nad učením/klávesnici vlézt do postele, na druhou polovinu uložit místo ivonky noťas a pustit si nějaký film. Tahle země není pro starý bratří Coenů, například. Jejich Bratříčku, kde jsi mě naprosto uchvátil a tento film, ačkoli naprosto rozdílný, mě dostal taky. Drsňárna o těch nejdrsnějších chlápcích, co kdy chodili prériemi Texasu a umírali v bezvýznamných přestřelkách, zatímco v těch hrůzu nahánějících rozdávaly rány bez hnutí brvou. Není marný přečíst si také recenzi Franty Fuky, který jakožto chlápek od fochu dokáže napsat to podstatné bez omáčky okolo, ve které se tak rád utápím já. Tenhle film se mi líbil, hlavní klaďas ničím nerozházitelný týpek, a hlavní záporák, absolutně neskutečný pošuk. Plus stárnoucí šerif, který se v tom přestává orientovat a vzpomíná na starý dobrý čas, kdy drogy a prachy nebyly všechno.
No, a pak jde člověk spát ve dvě a těžko to ráno rozdejchává, k učení se dokope kolem jedenácti, pak je oběd, po něm poflakování, kolem třetí se začne scházet rodina, hodinka dvě reálného učení, blíží se šestá sedmá, mozek už nic nezpracovává… zatímco na gymplu jsem se učil jenom v noci, tak teď mě taková myšlenka jenom rozesmívá.
To by mi mohlo.
Reign Over Me čeká…
Minule jsem na konci odkazoval na zajímavý článek (Dreamhost billing
issues), tak dneska něco pro fanoušky post-apokalyptických komixů: Gone with the Blastwave. Skvělý
komix finského grafika o Zemi po nukleární válce a roztroušených
vojácích tří armád (červení, modří, žlutí?) v rozlehlém zničeném
městě, ze kterého se nemohou vymotat a věčně jen řeší, jak nezešílet
z ubíjející nudy a bloudění v troskách. Poslední stránka je opravdu
povedená, obzvlášť hrál-li někdy někdo Counter-Strike Ale máš-li 20 minut
času, rozhodně stojí za to projet jej celý. Případně je tam i odkaz na
český překlad.
před 13 roky |
Filmy Ze života |
7 komentářů