Studené vysvědčení vezme, co bylo kdysi...
Nebaví mě učit se, ale přitom u toho občas překypuji energií… stav extáze, řekl bych. Teď aktuálně nechávam strávit stehýnko a něco brambor. No a snad i tu instantní slepičí polívku. Pravda, nasypal jsem sáček na talíř a zalil vroucí vodou… pominu-li vztah mé činnosti a hodnotu výsledku, pak mi vroucí roztok připadal docela ubohý. Vzal jsem tedy druhý pytlík a nasypal jej tam také Ať se moderní chemie vytáhne…
Někdy je lepší ani nevědět, co žereme… kuřata nadopovaná látkama, které jim umožní přežít v těch konzumních mučírnách, továrnách na maso. Tam bouchnout dveřma, tak stovka zdegenerovaných kuřat chcípne na šok. (opravdu si myslíš, že tu jen tak honím vodu?)
Co jsem měl k obědu? Ano, zdegenerované kuře. A pak se má člověk něco naučit. Když nadopován dopovadly myslí jako kuře. Kvok.
A aby toho nebylo málo, tak koukej, jak tu máme hezky.

No a jak je hezky v mém pokoji…

Jdu si zabavit další pepsi a šprtat se od baroka dál. Jo, a musím uznat, že dostat u matury renesanci, tak odmaturuju bez minimálních problémů. Věděla's, že v den, kdy zemřel Wilfríd Šejkspír (nediv se, Red Dwarf), tedy 23.dubna 1616, zemřel v Madridu Miguel Cervantes De Savedra? (autor Dona Quijota, přece…). Dva největší literární bohové svých zemí.
Nu ale což. Takové baroko s Komenským bych nechtěl dostat ani omylem. A což teprve jakákoli poezie…
před 17 roky |
Ze života |
6 komentářů