A tak jsem se konečně rozhodl pokosit „louku“, jak říkám plácku za domem, což je takový jakože trojúhelník … nic tam není, jen tam roste tráva, nechodí se tam, proč to sekat. Obzvlášť když mi pořád narůstá hromada posekané trávy a jiného bordelu, kterou také budu muset časem řešit. Louka už to byla vysoká, půjčil jsem si od táty křoviňák a vrhnul se na to. Nejdříve jsem vyžinovačem vyžínal kolem rantlů, borůvek, atd, pak sekačkou posekl celý trávník (div ne v poklusu), pak si zajel k našim pro křoviňák, a pustil se do vyšší trávy. Část louky byla vzrostlá, ale řídká luční tráva, ale v části blíž ke stromům (šeřík a bez), a obzvlášť na místě, kde jsem na jaře zakopal veškerý kompost předchozích majitelů, to byla naprostá džungle husté zelené trávy. První část šla vzít strunou, stejně jako meze kolem pozemku, ale pak jsem musel nasadit nabroušený nůž, a i s ním to bylo peklo. Potřeboval bych, aby vedle mě pořád stála ivka a odhrabovala trávu bokem, ale mám jen jeden štítek a sluchátka, všude lítaly kamínky a mraveniště, a tak jsme s tím bojoval sám. Trávu jsem měl do hlavy zamotanou asi pětkrát.
Ale je pokoseno, a suším 🙂 Všechno to odvezeme dědovi pro králíky, nebo ať to spálí, prostě jak uzná za vhodný … ale seno z té vzrostlejší části bude asi kvalitka. Děda pořád nadává, že cokoli nasuší, tak je jen nějaká metlice, co králící nechtějí žrát, ale tohle seno byla vyloženě zelená vysoká tráva … ti se vypasou, kluci ušatí. No, na loučku pomalu svítí slunce, nechám poschnout rosu a půjdu ty dvě kopky rozházet. Úplnej farmář.
Připojte váš komentář