Tak málo času...

Na to všechno, o čem bych chtěl psát… pokud sis nevšimla, tak se zde objevil nový jednoduchý dizajn, černobílý… já málokdy použiju víc jak dvě barvy a barvu pozadí… samozřejmě, všechny předchozí dizajny jsou stále dostupné (odkaz dizajny).

Byl jsem v krizi… a když jsem v krizi, nenávidím svůj web. Přiznám se, že jsem půl dne přemýšlel nad tím, jakou novou přezdívku si zvolím, a kde si svůj nový web založím. A pak jsem potkal andreu a její fotka mě nakopla k tomuto dizajnu. Zbavil jsem ho všech možných serepetiček, počítadla, postřehů, náhodných hlášek z trpaslíka (někam je musím zašít, stýská se mi), komentářů… aktuálně opravdu nemám zájem, aby na mě někdo mluvil. Snad časem…

Nechybělo moc, a byl bych do dizajnu zaimplementoval tabulku. Zlatý vertical centering… to hold css spolehlivě neumí. V jisté nesymetrické verzi se mi to ovšem povedlo, a ač to musí dělat bordel s nižším rozlišením, nechám to tak… firefox a ie5.1–6 v pořádku, jen opera trochu zlobila. Osobně ji považuju za křížence mozilly a ie… a osobně bych do ní nešel. Na svoji firefox, červenou pandu, nedám dopustit. Obzvlášť ne po dnešku, kdy jsem pro ni našel další plug-in, který zatřásl s mými webmasterskými iluzemi,… v tom dobrém slova smyslu. Nainstaloval jsem jej a pod bookmarky mám novou lištu plnou tlačítek. Vyberu jen pár fcí…

Vypnout css/obrázky/javascript; šéfování s obrázky, například označit ten bez alt či title atributu; orámování blokových elementů/zastaralých tagů/jakýchkoli nastavených tagů vlastní barvou; zmenšení okna na 640×480 – 1024×768; okamžité předání stránky všem možným validátorům…

To jsem si vybral jen ty nejzajímavější… takhle si představuji špičkový ladící nástroj. Lukáš Mačí se mu věnoval podrobněji, najdeš tam i odkaz na stažení… opakuji, pro každého webmastera a zároveň i uživatele mozilly či firefoxu je to nepostradatelný pomocník. TAKHLE má pánové vypadat internetový prohlížeč s užitečnými pluginy… král může být jenom jeden.

Celý tělocvik jsem opět strávil v bazénu… nejdříve s lukym a kouťou v posilovně, ale ne že bych tomu moc dal. Oni cvičí, já tomu kvůli končícímu nachlazení moc nedám, takže jsem se rozhodně nechtěl přetáhnout. Stejně se zítra ani nepohnu… ale potom v bazénu sledovat některé spolužáky, kteří jsou opravdu udělaní… na sebevědomí to nepřidá. Takže se do toho zase opřu naplno, jen co přestanou bolet natažené svaly :) Těším se na jaro, těším se na kolo a těším se na běhání… v létě mě to bavilo, ale po týdnu jsem toho ze strachu o kolena nechal. Tentokrát na tyhle obavy kašlu… třeba si nohy zkurvím úplně, ale co na tom. Ani se toho nemusím dožít…

Písemka v matice… díky ní a němčině jsem šel spát k půl druhé, počítal si integrály a hrál si s čísly, a z dnešní písemky měl opravdu strach. Matikář chyběl, ale supl, profesor ivt, byl řádně instruován :) Jenže… ivt, to je anarchie na entou, a jak asi mohla dopadnout tato hodina? Pět příkladů jsme dělali celou hodinu, kolektivní radička, geniální dominik vypočítal obě skupiny a pak to poslal po třídě, radilo se přes celé řady, navzájem jsme si počítali příklady z druhých skupin, posílali si kalkulačky s výsledky… k smíchu, opravdu. A stejně to nakonec vypadá, že mám asi jeden příklad blbě. Integrace…

Eva se mě ptá, zda dnes jedu autobusem. Jinými slovy, zda pojedu autobusem s ní… nejsem proti, naopak jsem rád. Ač jsem většinu jízdy pasivní posluchač, přesto je eva ráda i za to… že ji někdo poslouchá, že si má s kým povídat, že jí někdo přikyvuje. Ona není normální, já nejsem normální, pak si tedy dobře rozumíme. Dostala mě hned svou první větou adresovanou na mě: „O víkendu bude jedenáct stupňů.“ Fajn… a ta poslední byla: „Víš, že kdybys strčil tučňáka do mrazáku, tak on tam nezmrzne?“ Vylezl jsem z autobusu úplně mimo.

Mluvila i o své zálibě v horoskopech. Zeptala se na moje znamení a vyjekla nadšením nad Váhami, neboť si k nim něco pomatovala… „Váhy je snadný dostat, ale strašně těžký si je udržet. Je to pravda?“ Nemusel jsem dlouho přemýšlet, tohle je přesně můj případ. „Takovej je v sedmnácti každej,“ zamyslela se. Podíval jsem se na ni. „Mně je devatenáct.“ Chodí se mnou do třídy, je jí téměr devatenáct a ví, že jsem o něco starší… a přemýšlí o mně jako o sedmnáctiletém… ts…

Doma nikdo, jen poskakující kimča… sednout k pc, projít pár webů, a nemít co dělat. Tak jsem ho alespoň vzal na menší vycházku ven, po návratu umyl nádobí, staral se o topení, pustil se do aktuálního dizajnu… naši přijeli až v osm večer. Doma jsem rád sám za světla, ale s pádem tmy je to taková zvláštní bezútěšná samota… strach je to poslední, v noci po domě chodím zásadně po tmě, protože o sobě nechci nechat jedinou zmínku… většinou mi pomáhá jen zelený displej mobilu. Zelený displej mobilu… to už je také v minulosti…

Večer jsem se podíval na Loupež po italsku… v cinemě to nijak nechválili, ale já se u filmu opravu pobavil. Byl v něm humor, rychlá auta (ehm, minicoopery, tedy vozítko mr.beana), krásná baba, chlapáčtí chlapi, wahlberg, norton, kurýr z kurýra, pak ještě jeden z milionového závodu… líbilo se mi to, moc.

Jo, pro všechny webmastery mám ještě užitečný odkaz weblogy.cz, což je taková „rss čtečka“ webů věnujících se webdesignu. Pokud se na netu něco zajímavého objeví, najdete to tady.

Zítra je sobota a já mířím opět k babičce na raut, tentokrát slaví strejda. Nejsem z toho dvakrát nadšený, ale strejdu mám rád a budu moci řídit. Spíše budu muset… celý večer na minerálce, zábava :)

Opět se ozvala pavla… vrátila se z nějaké oslavy a poslala mi smsku do posledních minut filmu. Byla mírně rozjařená… věcně jsem se jí zeptal, proč to dělá. Věcně, drsně, chladně, cize, odtažitě, nepřátelsky… dosaď si podle nálady. Pokud vím, ještě nedávno měla kluka a na hafo procent ho pořád ještě má, chodí spolu už rok a čtvrt. A já se s ní znám rok a čtvrt bez jednoho týdne. Kdo dřív přijde… odepsala mi, že se jí o mně zdál sen, tak jí to nedalo a napsala mi.

Napsala bys ty jen tak klukovi, který tě před rokem miloval, a ty jsi ho odmítla? Ač pro tebe byl celé dlouhé tři roky předtím klukem No.1? A který se ti od té doby taktně vyhýbal? Ano, na tyhle šílené vztahy mám prostě štěstí. Bude jedna…

před 15 roky | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.