Tak nějak, nějak bylo

Napsat by se toho dalo hodně, kdybych tu u pc neseděl naprosto otupělý a unavený. Možná bych i lepší nadpis vymyslel…

Ke konci minulého týdne práce na systému, v pátek velká pitka, která ve výsledku stála docela za hovno, neb se hostitel tradičně sťal jak prase, dj netradičně neusnul a samozvaný Děd Vševěd stihl všechny seznámit se svými zaručeně nejúchvatnějšími a úplně nejvíc kulervoucími zážitky. Nebylo to zase tak zlé, ale celkově z toho mám takový nijaký pocit. Na to, jaká to měla být skvělá akce…

Sobota tak nějak uběhla, jeli jsme k ivonce, posezení v hospodě… a v neděli zase jeden větší výlet na téměř nejvyšší skály Vysočiny. Procházka dlouhá a docela hezká, logicky i pěkně únavná. A na cestě zpět jsem potkal spolužáka z gymplu, jak se tam chystal jednu skálu zlézt :) Únavu a hlad jsme zahnali v oblíbené tamější hospodě Topinkou speciál, což vypadá jako dřevěný talíř s kopečkem zelí, rajčat, paprik a hromadou nastrouhaného sýru. A pod tím vším je ta skvělá topinka s pikantním masem. Škoda jen těch hub, ty mě tedy nenadchly.

A večer ještě pěšky do hospody, cestou se žízeň stala nesnesitelnou a první pivo jsem tam vypil během několika minut – taky jsem si ho předem smskou u šenkýřky objednal :)

Spát se šlo pozdě, vstávalo brzy. Moje nejmíň oblíbená kombinace. Pomohl jsem ivonce připravit obchod, kde brigádničí, na otevíračku a svezl se autobusem domů. Celou cestu jsem prospal a tady u počítače se mnou také nic není.

To byl zase víkend…

před desíti roky | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.