Tak tu máme Boží hod
Je docela pozdě. V noci ze Štědrého dne na Boží hod. To je totiž tak.
Byl Štědrý den. Pak štědré odpoledne. Pak Štědrý večer. A pak
štědrá noc. A pak jsem se s vojtou a djem opil až běda Ale tak… roztomile.
Příjemně. V kruhu přátel. Vánočně.
Ráno jsem se zaboha nemohl dostat z postele. Mobil se snažil, ale nevstal
Bjsem. Až k půl desáté. Káva, sobotní noviny, čtení o původu vánoc,
a bylo třeba donést stromek. Donesl jsem. Upil kávy. Pověsit svíčky.
Pověsil jsem. upil jsem kávy. Baňky. Buran by řekl koule. Upil jsem
kávy. Stříbrné a zlaté střapce. Káva. A byla studená Pak jsem se vydal do pokoje
balit dárky, což mi trvalo dobré dvě tři hodiny. Hrál jsem si
i s mašličkami, tak proto. Pak klídek, vycházka na ojíněný kopec a
focení, zastávka u sousedů, a večeře. To jsem totiž včera nenapsal, ale
zatímco celá republika vzdychá nad nesněhem, tak celá vysočina je díky
inverzi ojínění až běda, a je to mnohem krásnější než kdyby byl
napadený sníh. Kouzelná příroda. Večeře, dárky, pohoda, mámin bůček
(fabulózní!), a nápad, vydat se s vojtou a djem na štědrovečerní
procházku. A tak jsem do baťohu nabalil 1.5l červeného, 2l pepsi, foťák a
stativ a vyrazil jsem v deset ven, do vesnice. A do jedné v noci jsme se
loudali obcí, pěkně pod tlumeným svitem úplňku, plkali a smáli se, já
fotil na dlouhou závěrku a užíval si ty chvíle s kamarády.
A pak, když se všichni rozprchli, jsem zavolal ivonce a dlouho jsme si povídali o tom, co jsme kdo dostali za dárky a tak. A teď už tu jsem pod peřinou a začínám cítit teplo v nohou. Přece jenom, tři stupně pod nulou a tři hodiny venku… nějak se to projeví. Možná to bylo tím vínem, ale celou dobu mi bylo nádherné teplo a měl jsem horké ruce. Docela rozdíl, oproti těm dvěma večerům v praze. Zítra ráno jdeme fotit, tak jdu spát.
Fajn. Tečka.
před 13 roky |
Ze života |
0 komentářů