Tak už je mi zase lépe

Mé hypernachlazení ze čtvrtka přešlo v pátek v něco naprosto nevídaného. Ranní nevolnost. Takže místo neustálého smrkání a kýchání mi bylo na blití. Úžasná změna. Přežil jsem s tím školu, poobědval jsem půl litru Coly a vydal se na vlak. Tam nevolnost přešla v bolest břicha. Chvíli žaludek bolel, chvíli ne. Když bolel, tak to stálo za to. Žádný algoritmus jsem v tom nenašel a nedalo se s tím nic dělat. Vlak jsem přežil, nic jsem nejedl, četl si. U ivonky jsem do sebe nasoukal půl talíře krupičné kaše (po letech), a bolest se zvýšila. Před spaním deset piškotů, a opět jsem se schoulil do klubíčka. Nahovno.

Ráno to bylo fajn, ale rohlík s čajem ničemu nepomohl. Obědval jsem talíř polívky a fňukal. Ale přestože že jsem byl asi na 10% obvyklého příjmu jídla, neměl jsem hlad. Až do večera. To jsme se vydali do brna do IKEI koupit konferenční stoleček, a stále jsem neměl hlad, snědl jsem jen 3 deci Coly. Celkově už mi bylo trochu lépe, takže v sedm hodin jsem se doma odhodlal k odvážnému kroku a dal si dietní párky s chlebem. Byl to jednoduchý test: stačilo vypít půl sklenice vody a začal mě okamžitě bolet žaludek, takže prostě když toto snesu a bolet nezačne, tak můžu konečně normálně jíst. Bolest nepřišla. Pustil jsem se tedy i do chipsů, jakéhosi sýru, pak hermelínu s pepřem, popíjel decentně víno… poprvé po dvou dnech jsem měl hlad :)

Dnes ráno jsem si troufl i na kafe a těším se na oběd. Mám podezření, že jsem si během čtvrtka (největší nachlazení) neustálým kýcháním strhal břicho. A následující dva dny jsem to dostával od svého těla pěkně sežrat. Alespoň že už to skončilo.

Také jsem chtěl už dříve napsat, že doma opatrujeme střízlíka, kterého strejda našel poraněného pod stromem. Dostal klícku, krmení, větvičky a mohl se hojit. Ale létat by už asi nikdy nemohl. No a než jsem o tom stihl napsat, tak… pošel. Byl v zádveří (doma bylo moc teplo), měl tam relativně klid (jinak šílel a snažil se propasírovat skrz dráty klece), ale hurikán Emma zuřící za dveřmi byl příliš silným zážitkem a patrně skonal na infarkt. Je to zvláštní ironie – byl zachráněn před jistou smrtí, a po týdnu stejně zemřel. Přírodě neunikl.

Ve čtvrtek jsme hráli opět poker, vklad byl tentokrát 50 a odcházel jsem se 100. Not bad.

před desíti roky | Ze života | 1 komentář

Komentáře

1 | lucka | před desíti roky

„snědl 3 deci coly“ ;-D

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.