Těžká rána opilcova

Ale těžší jsou ta mladých rodičů. Včera měla Barunka podezřele nespavý den – kdykoli jsem sešel dolů, buď se nosila v náručí, nebo jedla, nebo se drncala v kočárku, ale nezabírala, a když, tak max na pár desítek minut. Problém byl, že až do večera pršelo, a ivonka s ní nemohla vyjet v kočárku, což ji vždy spolehlivě na pár hodin uspí. Myslel jsem si, že večer odpadne, ale byle ještě živější. Najedla se, pak vřískala, že se jí v bříšku honí prdy, pak se uklidnila a kolem desáté se šlo spát, ale v postýlce se vrtěla a dudala, a vztekala se, když jí dudel vypadl. Tak jí ivka ještě dala najíst, ale nic platné. Asi dvakrát ji uspala, opatrně dala do postýlky, a malá se hned probudila a začala se vztekat. Po půlnoci jsem ji vzal a šel s ní k televizi, ivka byla po celém dni totálně KO. Skoro hodinu jsme se na něco dívali, pak Baruš zabrala a já jí vyrval z pusy dudel (dobrovolně by ho nedala), aby ji neprobudilo jeho vypadnutí později. V jednu už vypadala tuhá, tak jsem ji opatrně přenesl do postýlky, a snažil se ji bez probuzení uložit, ale měl jsem ji přilepenou zpoceným zátylkem k ruce a nebylo to nic jednoduchého, začala se vrtět, vztekat, šít sebou, ale neprobrala se. Uff. A bylo to, šli jsme spát. Asi na celou noc, nevybavuji si, že by ji ivonka musela v noci krmit. A už tu je ráno …

Kolem domu … ve středu jsem odkrýval drny z plácku na pozemku, ve čtvrtek to dokončil a začal do prohlubně navážet starý kompost, a přihazovat ještě ořechové listí z hromady vedle. Celý kompost se mi takto podařilo zlikvidovat, a ještě polovinu hromady hlíny, co byla vedle. Tou jsem celou plochu zasypal, a začal vracet drny, alespoň od silnice, aby tam nesvítila čerstvá hlína. To už skoro za tmy. Na velký pátek svátek se nemá hýbat se zemí a má se postit, tak jsem poobědval maso a šel s lopatou zase k plácku, doskládal drny zpět a vše zahladil a koho výslovně neupozorním, co se tam stalo, ten si toho nevšimne. A kompost je pryč. Ale ještě mi tam zbyla polovina hromady hlíny, a většina hromady ořechového listí. Hm. Plácek po kompostu byl volný, tak jsem tam přeházel trochu hlíny, na ni dal vrstvu listí, pak zase hlínu, pak listí … a takto jsem obojí zlikvidoval na jednu estetičtější hromadu. Za nějakou dobu ji zase „tréninkově“ přeházím a promísím, aby se listí lépe rozkládalo, a časem budu mít celkem fajn hlínu na vyrovnávání pohoupaného trávníku. Byl pátek odpoledne, přijeli obojí rodiče, poseděli jsme s návštěvou až do večera. V sobotu jsem si musel sepsat „nákupní lístek“ s plánovanými úkoly. Zlikvidovat zbývající šípky na hranici pozemku – byl tam jeden keř, a když jsemk němu došel, tak si všiml desítek čerstvých šlahounů na asi deseti čtverečních metrech. Vytrhnout jakýsi nálet u hranice pozemku. Navozit do sklepa dřevo. Zbourat houpačku – sice hezká konstrukce, ale už narušená. Ti umělci její nohy zabetonovali do hlíny, a od tří „základů“ jsem osm čísel silnou kulatinu utrhl rukama. Vše uhnilé. Ale vykopat z trávníku ty betonové základy, to už byl oříšek na hodinu. Teď už jen pár dní po večerech uklízím v dílně a sortýruju tam všechny zanechané bazmeky na možná se bude hodit / vyhodit / spálit. Potřebuju spálit větve z jabloní, raději ve všední den dopoledne, rozhodně ne o víkendu. Dnes už ne, zítra jdu do lesa, v pondělí budu řešit vyvezení septiku … uvidím.

před jedním rokem | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.