To be endlessly cold within...

Kdysi dávno jsem si u řetězky všiml zmíňky o skupině Muse. Nedalo mi to a sehnal jsem si album Absolution… řízná hudba. Ale na její největší pecky přicházel postupně… a dnes mi neustále zní jedna a jediná skladba, Muse – Hysteria (text). Nepřekonatelné sólo elektrické kytary od hracího času 2:45…

Text nadpisu je samozřejmě větou z textu písně. To přece dělám často.

Dnes píši brzy. Nejsem v programátorském rozpoložení a ač všude tvrdím, že nejlépe se programuje v noci, tak to není tak úplně pravda. Ne pokud programuješ (snad to není moc nadnesené slovo – profi programování to samozřejmě není) celý den předcházející noci. To je pak klávesnice to poslední, s čím bys chtěla zánik dne sdílet. Ale člověk má klid, nikdo nezvoní, nikdo nevolá… lidé po půlnoci také odpadnou, na netu se nic neděje. Dokázal bych si svůj denní rytmus představit v poněkud posunutém rozložení. Den od 12:00 do 4–5:00, noc od pěti do oběda. Vysvětluj to okolí…

Pravdou je, že mi poslední dobou dělá velké problémy usnout. Kdykoli… deset v noci nebo druhá hodina, žádný rozdíl. Tichý pokoj, svit lampy z prostranství před domem, zírání do stěny. Pak by tím pádem bylo lehounké udržet se při nějaké činnosti vzhůru do čtyř nebo pěti hodin.

Ale zase takový antisociál nejsem, aby mi nevadilo, že prospím velkou část dne, kdy ostatní žijí. A ráno je nejkrásnější část dne. Viz moje vzpomínky na ranní vyjíždky o letních prázdninách. Přijde mi, že nejkrásnější fotky přírody jsem pořídil právě při tehdejších cestách na kole… tenhle rok musím natuty vyrážet třeba v sedm. Rodiče vstanou do práce, já na kolo…

… protože přemýšlení o posunutém denním harmonogramu bylo jen přemýšlením.

Včerejší žabomyší válku o tom, co jsem za ubožáka, nechám svému osudu. Moc dobře si vzpomínám, jak to dopadlo minule, když mi někdo vyčítal můj život. Chybami se člověk učí. Přemýšlím, zda jsem se ti, ai, vůbec někdy omluvil.

Holt si nechám máloco líbit. Žiju si svůj život podle svého vědomí a svědomí. Uvědomte si to, vy ostatní, co se vám to nelíbí. A když už, tak na tom pořád nejsem tak špatně jako jiní (jiný).

Odjel jsem tedy za ivkou. Na upozorňující smsku mi neodpověděla a cestou se mi ozvala, že je u kamarádky v jedné vísce po cestě. Zastavím u jejího auta, za chvilku se objeví. Kamarádka potřebuje registrovat předměty a nemá možnost. Ivčino zbrusunové megabitové adsl se vyloženě nabízelo :) S mírným odstupem sleduji její auto,… ubíhající večer, odvoz kamarádky domů a mámy někam na akci. Sleduji ji, jak nám (já, ona a její mladší sestra) připravuje večeři – hranolky a upravené kuřecí masíčko – a přijde mi to strašně milé. Moje holčička…

Sledovaní Anno2004, debata nad obrázky na obrazovce… a pak její obvyklá povinnost dovézt rodiče z akce domů. Jedu s ní, protože tvrdí, že si jejicho nebudou chtít trhnout obvyklou ostudu (že pro ně ivka přijede a pak tam musí půl hodiny tvrdnout, než se konečně odhodlají k odchodu), ale moje přítomnost žádný osvěžující efekt nemá, jsme usazeni k jinému stolu v zakouřeném lokále a čekání si krátíme hraním s mobilem jejího táty (jakub nám v komentářích poví, jakého SonyErika to má). Její máma by samozřejmě jela hned a s útrpným úsměvem krčí rameny směrem k tátovi… jak bezpředmětné, když se chtějí přede mnou chovat jinak. Mám pochopení pro hru, která se musí dohrát (kulečník) a pivo, které se musí dopít :) Jsem hergot taky chlap :)

A pro mě je stejně všechno sociální výzkum a možnost sledovat jiné lidi je největším darem samotářskému člověku. Takže proč se omezovat. Těžko to ale někomu vysvětlím… než je poslední půllitr dopit, jsem konfrontován s jedním (duší) mladým členem jejich akční party. Ivce naordinuje čaj, mně zelenou. Ani neodmítám, protože rozmluv něco opilému chlapovi. „Snažit se diskutovat tam, kde to smysl má, a mlčet tam, kde je již dobojováno a nelze nic změnit,“ napsal jsem češtinářce do jedné slohovky. Vypít se to dalo, přežil jsem. Cesta domů, do postýlky…

„Kolik je, broučku?“ Zelený displej mě po hodinách v temnu oslepí… „Budou čtyři hodiny…“

Budík na jedenáctou, usínáme. Co všechno tomu ale předcházelo… rozebírat nebudu, ale na jednu věc nechci zapomenout :) Leží mi na rameni, objímám ji, hladím po bocích… a ona chce, abych něco povídal. Cokoli… chci po ní, ať mi napoví alespoň trochu, co by ji zajímalo, ale to by pro ni znamenalo něco vymýšlet, tak chce, abych jí pověděl nějaké tajemství. Rozesměju se a vzpomenu si na jedno milé tajemství. Totiž že jsem ještě nikdy nikomu neřekl, s kým jsem si ve školce hrál na doktora. Samozřejmě pouze milá a ničím významná vzpomínka, zážitek z dětství, pro který má společnost pochopení. Ale já její jméno nikdy neřekl :) Nemá to žádnou důležitost, ale když už jsem po patnáct let mlčel, tak proč bych nemohl vydržet dalších padesát? Budu mít opravdové úsměvné tajemství a budu na to pyšný :)

A s tím se ivka nesmířila :) Asi hodinu (nepřeháním) se ze mě snažila její jméno vypáčit, škemrala, zlobila, dotírala… ale nedozvěděla se. A pak si mimoděk vzpomněla na moji chronickou lechtivost… „Junečáku, řekni mi toooo (zoufale)… nebo tě zlech- hóooo!“ Tehdy si uvědomila, jak strašně jsem lechtivý a jak mocnou zbraň najednou může použít :) A já umíral smíchy už při té představě, nemusela se mě ani dotknout. Samozřejmě hned mi seděla obkročmo na břiše a… skoro se mě nedotkla. Tak, aby mě lechtala. Jako by z dřívějška věděla, že bych mohl být opravdu nebezpečný a třeba ji i shodit. (Vtip: „Co se stane ženské, když spadne z koně? rozbije si hlavu o noční stolek.“ :) ) Nebo mě jen nechtěla mučit :)

Ale nedozvěděla se nic. Já jí to ani po hodině nepověděl :) A nepovím :)

Probouzím se po šesti hodinách nerušeného spánku… ležím na zádech, bezmyšlenkovitě prohlížím strop pokoje, spící ivka se ke mně tulí, rty se dotýká mého ramene, cítím horký dech. Nechci se pohnout, mohl bych ji probudit… zavírám oči.

Odpolede mám být brzy doma, ale v okamžiku, kdy si pakuju bágl, mi sestra napíše, ať nikam nespěchám, že auto už není potřeba… zůstávám tedy dále, a s ivkou dopravíme její sestru na jednu místní sjezdovku. Ona si lyžuje, my tam koukáme ze svahu… ivka o víkendech se sestrou brigádničí jako „služba“, kolem se proto pohybuje spoustu známých. Zajímavé místo… lyžování ovšem považuju za hodně významnou možnost sebezmrzačení (jako ostatní nelyžující amatéři), brouček se s tím také smířil a ví, že mě na sjezdovku nikdy nedostane. Ale ten výhled do údolí… to je tak, když půl roku jezdíš po silnici v údolí, a pak jednou vyjedeš nad mraky.

Doma už nic zajímavého… povídám si s ivkou a přemýšlím, který film si pustím. Na dotek (Closer) by zklamat nemuselo…

Ps: Ten/ta, kdo mi včera do postele poslal/a tuhle smsku, dostane na prdel! „Kdyz jsem te skladala v puzzlich, dostala jsem depku, ale stacil Frodo a je mi hned lepe. Co z toho plyne? Mel by ses tvarit mene posmourne :). +420 777 *** 107

před 13 roky | Ze života | 29 komentářů

Komentáře

1 | Charlotte @ | před 13 roky | wicked-angel.net

ještě že nemám oskara ;-) a za co tě pisatel považoval? za aragorna?

reagovat

2 | lucka | před 13 roky

…dneska jsme se naprosto náhodně s jednou slečnou dostaly i na téma Řetězka a její hudba ;)…už se dlouho nikde neukázala…

reagovat

3 | jakub | před 13 roky | danielka.net

T630:)

reagovat

4 | ailyn @ | před 13 roky

ani nevím. it's gone :) tak už to prosím tě neřeš.

mimochodem, nejsi sám, kdo miluje obrácený denní rytmus. ale vysvětluj sibiřanovi, že v noci se nejlíp pracuje… takže ho holt neprovokuju a žiju jako ostatní. ale když potřebuju na něčem opravdu máknout, je tady noc… kdy myslíš, že asi tak po kouscích skládám web? ;)

reagovat

5 | juneau @ | před 13 roky | reality-show.net

charlotte: kdepak, pozdeji v noci se to vysvetlilo… holka, co si chce povidat. bez toho, ze by o tom druhem cokoli vedela. uvidime, kam to bude pokracovat.

lucka: kdyz jsem si s ni naposledy povidal, tak mluvila o nedostatku casu. respektive, preorientovala se na realny zivot :)

jakub: ok :)

ailyn: ja nemiluju obraceny denni rytmus, to pozor. jen je pro praci nejvhodnejsi.

reagovat

6 | pif | před 13 roky | www.pifik.com

taky mam t630, cos to hral junecaku?

btw vtip dobrej :))) takovej ze zivota

reagovat

7 | juneau @ | před 13 roky | reality-show.net

nechapu, co jsem mel hrat?

reagovat

8 | ailyn @ | před 13 roky

hm, ono mi to tak vzdycky pripadalo. no nic. tak jsem v tom holt sama (;))

reagovat

9 | juneau @ | před 13 roky | reality-show.net

spis jsem to ai chtel rychle smest ze stolu, protoze dobre vis, ze tohle tema me v tvem pripade vzdycky rozcilovalo :)

reagovat

10 | woody @ | před 13 roky

holka, co si chce povidat. bez toho, ze by o tom druhem cokoli vedela a ted tu o Karkulce:)

reagovat

11 | juneau @ | před 13 roky | reality-show.net

neco se ti nezda? (nebo si snad psala s tebou?)

reagovat

12 | Charlotte @ | před 13 roky | wicked-angel.net

ajéje, takhle jsme jednou natrefila na jednoho (teda obráceně – on natrefil na mě), kterej měl jít za týden sedět do vězení :o) nebezpečná forma seznamování… ;-)

reagovat

13 | juneau @ | před 13 roky | reality-show.net

no,osobne me moc nebavi utracet za kredit. a ze vseho nejmin me bavi psat na mobilacke klavesnici… takze me tohle a podobne seznamovani moc nebere.

reagovat

14 | Charlotte @ | před 13 roky | wicked-angel.net

já se taky seznamovat nechtěla (už proto, že z první smsky se vyklubal nadrženej úchyl)… :o) fuj, co ty lidi k tak blbýmu seznamování vede? vždyť je to o ničem…

reagovat

15 | juneau @ | před 13 roky | reality-show.net

uz v prvni smsce? to byl nejakej amater… kolik muze stat jedna ruze? dejme tomu pade… to je takovych 20–30 smsek :) A stejne, asi malokdy se stane, ze se chce seznamovat nadrzena holka. takze rozdil mezi seznamenim kluka s holkou nez holky s klukem (impulz prijde od druheho, aby si nekdo nemyslel, ze jsou to stejne pripady) je celkem zrejmy :)

reagovat

16 | Charlotte @ | před 13 roky | wicked-angel.net

asi amatér :o) eh, růže? co to je? takovou věc jsem ještě nedostala :D maximálně tak sedmikrásku…

rozdíly to evidentně jsou… ještěže se třeba se mnou nechtěla seznámit nějaká slečna (i když co není může být :)). nebo počkej až natrefíš na nadržence (budeš se mít čemu smát)…

reagovat

17 | woody @ | před 13 roky

Predpokladam,ze tvoje cislo se da zjistit stejne tak jednoduse jako treba moje, takze bych tomu moc neverila.I kdyz moznost,ze jde o nahodu tady samozrejme je.No nic…proste mi to v tu chvili prislo smesny.

reagovat

18 | juneau @ | před 13 roky | reality-show.net

moje cislo se jen tak zjistit neda, protoze ho nikde nepisu (kdyz nemusim). a pokud si ze me strili nekdo, kdo me zna z reality… tak to nebude poprve, ani podruhe… ani podesate. to uz preziju…

reagovat

19 | pif | před 13 roky | www.pifik.com

hral = hral na mobilu – rikals zes hral ;))

reagovat

20 | juneau @ | před 13 roky | reality-show.net

aha :) psal jsem „hrali s mobilem“… s fotakem :)

reagovat

21 | tea-pack @ | před 13 roky | heh.cz

2juneau - ad18

ses si tak jistej, ze se neda zjistit? prace na 5 vterin… koukni na whois… samo, muzem rict, ze je vymysleny.. ale co kdyz ne? :o))

koneckoncu me je to burt…

reagovat

22 | juneau @ | před 13 roky | reality-show.net

myslel jsem, ze staci napsat „protoze ho nikde nepisu (kdyz nemusim):) Ze to ti zbehlejsi pochopi :)

reagovat

23 | lucka | před 13 roky

no… právě že i v real life se Řetězka moc neobjevuje tam, kde se dřív objevovala… když člověk začne poslouchat podobnou muziku jako ona a vidí ji na 1 akci z 20… ;)

reagovat

24 | tea-pack @ | před 13 roky | heh.cz

peace man ;c) ja domenu nikdy neregistroval, nevim jestli se musi vyplnovat, sem jen obycejnej a zvedavej BFU :P

reagovat

25 | juneau @ | před 13 roky | reality-show.net

lucka: spise se to tocilo kolem jejiho kluka nez muziky :)

tea-pack: jasny :) ja to nechtel prave zminovat, protoze vsichni o tom vedet nemusi. nu coz :)

reagovat

26 | tea-pack @ | před 13 roky | heh.cz

2juneau: to o me uz vsichni davno vedi a co se tyka tebe, tak sem zamerne moc velkou napovedu nedal ;) at se dari i v budoucnu…

reagovat

27 | juneau @ | před 13 roky | reality-show.net

stejne to tu investigativni komentatori uz parkrat propirali, takze co…

reagovat

28 | tea-pack @ | před 13 roky | heh.cz

to nemuzu vedet… minulost ktera se me netyka me nezajima… mam dost problemu s pamatovanim vlastnich zazitku… ale k tomuhle tematu sme se dostali jen proto, ze ani jeden z nas nema rad, kdyz nema posledni slovo :o) hough. ja sem domluvil

reagovat

29 | juneau @ | před 13 roky | reality-show.net

mas pravdu, vedet to nemuzes. ale ted uz to vis a zase je z meho pohledu o jedno „nebezpeci“ mene. ja jsem vuci sve realite opravdu paranoidni. kdyby se sem dostal muj milacek, tak to tu muzu okamzite zavrit. a take bych to udelal.

cim mene tu bude kontaktu na me a muj realny zivot, tim lepe.

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.