To je teda den

Ráno jsem se probíral sám, poprvé za tmy v pět, ale po osmé jsem z postele vylezl, a vypravil se k doktorce na opačném konci vesnice… pěkně autíčkem. V čekárně snad čtyři lidi, a přesto mi to trvalo hodinu, probojovat se až do ordinace. Pokašlával jsem tam, dusil se, hýkal… kašel, kouř a lásku nezatajíš, zní nějaký citát… dostal jsem kapky a volno až do středy, a frčel za radkem vrátit nekompatibilní síťovku. A prozíravě koupit cédéčka. Doma jsem si jen víceméně vyměnil auto s tátou odjíždějícím do lesa a sedl k pc. Na icq taktéž nemocná sirenka… Kdoví, kam ty tři hodiny zdrhly… oběd, únava v kombinaci se spánkem a je tu šest večer a mně je divně (jako po každém denním spánku)…

Úlevou ovšem je, že ty kapky vážně fungují. Možná je to tím, že do sebe odměrku kopu jako panáka, protože jsem nikde nenašel, že bych to měl nakapat do vody. No, a máma to tam pro změnu našla. Kdyby se ta informace vyskytovala na síti, tak si ji přes google najdu. Ale dej mi návod k použití a jsem bezradný

Večer už online potkávám lionnett, ovšem za chvilku vypadne net. To mi bylo podezřelé, moje pc za to nemohlo. Je mi jasné, že radek na síti něco šteluje, scházím do kuchyně a bezděčně koukám na z lesa vyčuhující vysílač vzdálený snad kilometr vzdušnou čarou. A na jeho vrcholku mě upoutá nějaký objekt… je tohle snad člověk? To je blbost, tam byl nikdo se zdravým rozumem nelezl. Nedalo mi to, vzal jsem digitál a zazoomoval na něj, stejně jsem nic pořádného neviděl, ale pořád lepší než oči bez zoomu. Pořád jsem se se sestrou dohadoval, zda tam někdo je vylezlý nějakých… nevím, třicet čtyřicet metrů nad zemí (a dvě stě metrů nad údolím), nebo je tam nějaká divná rozměrná anténa. Za chvilku net naskočil, ale objekt z vysílače nezmizel, Kouknu za pět minut, a vysílač pěkně symetrický, bez přebytečných nevodivých humaniodů. Pokud tam nahoře byl opravdu radek, tak vážně smekám klobouk

Zítra ještě zůstávám doma, ve středu bych do školy už jít chtěl… tříďas prý dnes vyváděl, nasštvaný na všechny, kteří mají úchylku v jednodenních absencích. Že ještě jednou a zatrhne jim maturitní režim. Takže zítra bych do školy nešel ani kdybych mohl Ale uzdravuju se, extrémně rychle… jen té rýmy se budu zbavovat dva týdny. Ach jo…

Stáhl jsem si videoklip k Verve – The bittersweet symphony… sirenka mě upozorňovala, že za moc nestojí, ale právě takovéhle klipy já zbožňuju. Žádné prsaté uječené blondýny s minisukní jako čelenkou přes boky… takže se mi líbil

Co dál? Nevím… spát nechci.