To metro dnes jezdí nějak pominutě...

Kousek od myši mám postavený hrnek (červené neskafé) s kávou (pytlíkové neskafé) a než jsem se nadechl k prvním slovům mého povídání, zamíchal jsem v něm lžičkou. Tlumené cinkání kovu o stěnu hrníčku… okamžitě čumím do blba skrz žaluzie, záda přestávají bolet, Sunshine – Top! Top! The Radio! zanikají v šumu moře, mírný vánek mi čechrá vlasy na čele…

… a pak mě ondra zvedl z podlahy, propleskl, chrstl vřící kafe do obličeje (tak se my tvrdí chlapi běžně probíráme, zatímco bábovky kafe pijí) a posadil mě k noťasu se slovy „Piš! Spát můžeš v noci!“

Je to trochu ujeté, ale byl by to hezký začátek nějaké povídky, nemyslíš? :) A on je to zatím pravděpodobně konec jednoho z mnoha vysokoškolských příběhů o nepřípustných algebraických úpravách, komplikovaných integrálech a vzrušujících parciálních derivacích ypsilonu podle iks. Dnes ráno jsem nějaké dva týdny počítání zakončil tragickou písemnou částí zkoušky z matematiky.

Minulou středu či kdy jsem napsal zápočťák z němčiny a nebylo přede mnou nic, co by mohlo zabránit zapovězenému vztahu dvou milenců z Verony, mě a matematiky. Od druhého semestru jsem zkoušku z matiky odkládal, až mi na ni konečně narostly gule a po šesti dnech intenzivního počítání (čemuž předcházel týden méně intenzivní) se na ni na jižák vypravil. Ale to předbíhám…

Sunrise Avenue – Fairytale gone bad

Čtvrtek pátek jsem strávil v pokoji, stažené žaluzie, rozsvícená lampička, noťas bez připojení do sítě/internetu – což je základ, chci-li se něco naučit. Měl jsem ho tam jen na hudbu, a to se na weekly charts hezky projevilo.

The Killers – Mr. Brightside

Celé ty dva dny bylo nádherně, venku odkvétala jabloň, její kvítky pokryly trávník jako sníh, šeříky vytvořily mezi naším trávníkem a zbytkem světa voňavou růžovou stěnu… a já z toho měl hovno, neboť jsem seděl zavřený v pokoji a řešil pitomosti. Popsal jsem skoro celý 460 sešit výpočty, propočítal 70 příkladů vyskytujících se ve variantách, vrtal se ve svých skriptech, v sestřiných skriptech, v ivončiných skriptech… strávil jsem opravdu pět dní prakticky za mřížemi.

Fall Out Boy – THNK FR TH MMRS

O víkendu mi dělala ivonka support a já ji nosil kostičky – tak jako Kimča, dostane-li nějaký mlsavý dáreček, s ním musí obejít všechny členy rodiny a pyšně se pochlubit, tak jsem já po každém vypočítaném příkladu vstal a zašel se s kostičkou pochlubit :) Bylo fajn, že mi to všichni tolerovali a nikdo nepodotkl, jak je to šáhle trapný :) Prostě jsem se s tím počítáním musel vzhledem ke své averzi k matematice nějak vyrovnat.

V pondělí večer jsem si s ivonkou opekl u krbu buřt, popilo se vína a v úterý po obědě jsem vyjel vstříc praze. Cestou jsem se učil definice, neboť nestačí jen spočítat test, ale pak i okecat různé věty a spol… a že těch typicky matematických vět mám na padesát stránek. Statečně jsem se držel až do prahy, četl a četl, zatrhával důležité definice, a neusínal a neusínal, prostě jsem nesměl. Na kolej dorazím k sedmé, večeře, noťas na postel, na stůl sešity, varianty, definice, počty… dva energydrinky, třetí hodina v noci, pozdní sprcha a na tři hodiny do postele.

Queens Of The Stone Age – Go with the flow

Ráno mizérie, tradiční chvíle před důležitou zkouškou… nikdy nemám moc chuť k jídlu, ale jogurt jsem si snědl a pak se s hágenem vydal na jižák. Na hlaváku mě překvapilo ono po|minutě jezdící metro a k cíli jsme se dostali o 20 minut dříve. Já se testu dočkal, psal jej, zoufale koukal na příklady, pár jich spočítal, pár ne, pár nevím, ale rozhodně jsem si na to věřil víc. A jedna tak debilní chyba… a to jsem třeba jeden výpočet musel opravovat třikrát (ach to násobení). Zítra jdu na ústní k učitelce, u které to udělá každý s minimálními znalostmi, pokud napsal test alespoň na polovinu. Nezbývá mi než v to doufat. Jinak bude červen trochu méně prázdninovější než jsem si představoval. Ona pravděpodobnost, že jsem to posral, je totiž nepříjemně… pravděpodobná.

Dante Thomas – Miss California

Opět položím noťas na postel a pustím se do počítání příkladů, které mi v testu nešly. Zítra na ně určitě přijde řeč.

před desíti roky | VŠE Ze života | 8 komentářů

Komentáře

1 | -hgn- | před desíti roky

Teď už potřebuješ jen dvě věci. Básničku: Batíková – tohle zlato, vysvětlí ti, kudy na to! Dospěješ k celkovému poznání, metodou čistě orální ;-)

a poslední přípravnej test: http://www.math.lsa.umich.edu/…quiz3sol.pdf

YOU'VE OFFICIALLY BEEN PIMPED! :-)

reagovat

2 | skaut | před desíti roky

Nevystupoval jsi dneska po 10 hodině z devítky v saku s oranžovou košilí? Byls mi nějak povědomej. :-)

reagovat

3 | juneau | před desíti roky

Jeste tvarit se jako jdouci na porazku a mohl jsem to byt ja :)

reagovat

4 | jakub | před desíti roky

Ráno a okolo čtvrté hodiny odpoledne jezdí metro po minutě zcela běžně, dokonce i na „béčku“ ;-).

reagovat

5 | juneau | před desíti roky

Jezdím metrem minimálně a byl jsem překvapený tím, že nám jedno ujelo před nosem a další přijelo do 30s :)

reagovat

6 | Huggi | před desíti roky

[5] juneau :jj na Cecku to obcas jezdi ze vidis cerveny svetla odjizdejiciho vlaku a na druhy strane uz toho prijizdejiciho;)

reagovat

7 | Charlotte | před desíti roky

[4] jakub : a že já vždycky když jedu z práce pět minut čekám :-P

reagovat

8 | jakub | před desíti roky

[7] Charlotte : Musíš přesně ve čtyři, to má interval 1:30 ;-)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.