Utahaný, uchozený, ospalý a znuděný...
Plánoval jsem si, jak se dnes budu učit do angliny. Jak nad skriptama prosedím půl dne… protože prakticky tolik volného času dnes mám. Prakticky… kulový.
Bude šest hodin a já přemýšlím, jak si zorganizovat čas, abych měl jistotu. Můj oblíbený problém… ozvala se mi danča, jestli počítám s večerním promítáním filmu (= donesu k nim na pokoj noťas a něco si pustíme)… takže jsem si na to po dvou dnech zase vzpomněl, rozloučil se s večerem u angliny a prozkoumal, co za filmy tu mám. Pořád ale bylo do večera hafo času… to bych ale nesměl prahnout po hodince na netu, kde nyní jsem. No a do 20:30, což je avizovaný začátek kina, je ještě hafansky hafo času… ale opět přemýšlím: připravit si večeři (vyluxovat svoji parcelu v ledničce, aby se přes víkend nic nezkazilo), trošku se sbalit, abych nemusel šílet ráno… no a ještě si vlézt do sprchy, po celém dni to před návštěvou holek rozhodně bodne.
Včera to totiž mohlo s klidem i řezat, akčně jsem urazil dvířka od jakési skříňky nad umyvadlem a už se sypalo sklo všude kolem. Boží… podle seznamu je to za 700, tak uvidíme, co zítra ráno šéfka koleje vymyslí. Alespoň jsem měl dnes další důvod trajdat po praze a shánět bankomat spořitelny. Protože stokoruna a dvě padesátky v kapse (v dokladech) mi moc nepomohou… nějak se mi tenhle týden daří vyžít za pár korunek. Neutratil jsem skoro nic…
Historie na žižkově, alča na hodinu nepřišla a na supl nás měl někdo jiný. Látku sice přímo četl z nějaké složky, ale když už to člověk stíhal, tak to šlo… a i ta sranda byla. Ale s původním profesorem se to srovnat nedá. Ten je třída. Nečekal bych, že na ekonomické škole a fakultě informatiky bude mým nejoblíbenějším předmětem historie mezinárodních vztahů
Metrem místo na chodov na václavák, kde jsem očekával jak nějaké knihkupectví, tak bankomat. Ten v metru totiž nefachal (jak jsem odkoukal od ženské přede mnou) a nechat si sežrat kartu, to by mi s těmi dvěmi stovkami v kapse moc nepomohlo. A tak jsem si šel tím davem převážně jinonárodních lidí a uvědomoval si, že po něčem takovém vůbec netoužím. Dav… vůbec se mi to prostředí nelíbilo.
O programování v javě jsem nic pořádného nenašel, ale napadlo mě poptat se na „skripta“ do oné historie, což nejsou skripta v původním slova smyslu, ale prostě publikace o politických dějinách. A měli ji, tak jsem si ji hned pořídil a těším se, jak si ji přečtu. Mimochodem, v minulém roce jsem ve volném čase v hodinách dějepisu (např v průběhu zkoušení) TŘIKRÁT přečetl učebnici. Možná z nudy, možná mě to bavilo…
No, mám tu na foťáku tři předzmenšené fotky, které bych sem mohl dát, takže vlezu pod stůl a zapojím si usbko… taky mě to mohlo napadnou dříve a ne teď, kdy jsou oba komply po mých stranách opět obsazené.
Tak tohle je můj pokoj na koleji s mým stolem. Vypadá to docela… zajímavě, že? Btw, vidíš ty rozostřené tečky ve vzduchu? To je prach, prach, prach…
Pohled na koleje… v téhle ještě nebydlím, to bych to měl moc snadný a ke škole jen sto metrů… ale jinak se od té mé (která je dál za ní) nijak neliší. Nalevo menza.
Tohle je věrka, vyfocená včera při makru. Skoro spolužačka z gymplu.
Dokonce mám s věrkou tři společné hodiny. Ve středu makro přednášku a matiku přednášku, a dnes (ve čtvrtek) makro cvika. V těch dnešních jsme psali první testík, který byl opravdu triviální a kvůli kterému jsem včera věnoval pár hodin přečtení 70 stránek ekonomického textu. Učit se na pokoji se 4 klukama, to bude opravdu problém. To se pak i vyplatí si ráno vstát a s nimi spícími za zády se učit… tak jsem to vyřešil dnes, u snídaně jsem si dočítal kapitolu a nikdo mě nerušil. Ale samozřejmě, tak je to normální, kolej není na učení, ale na bugr… když se chci učit, půjdu si do studovny
No a dnes už asi končím, bude půl sedmé… jdu si sníst zásoby a pak do sprchy. Jo a plány na víkend? V pátek hned za příbuznýma zkompletovat jim nové pc (těším se jak alík)… s ivkou jsem se na ničem nedomlouval, ale také potřebuje s čímsi pomoct na pc, takže k nim o víkendu zamířím. A zamířil bych tak jako tak.
Z jiného soudku: nechápu, jak se tady můžu tak málo (pokud vůbec) koukat po holkách. Vždyť jsem na škole plné krásných písniček?! Ale ne že by mě to nějak moc trápilo…
před 17 roky |
Ze života |
14 komentářů