Úterní podvečer, klid a pohoda
Každé jiné úterý tohoto semestru jsem se deprimoval na databázích. Pouze minule díky své neschopnosti, většinou jen kvůli pozdním hodinám, hladu, otrávení z dlouhého pobytu ve škole. Dnes jsem se nedeprimoval, dnes jsem se na to rovnou… vykašlal předem. Ráno jsem nešel na němčinu, navštívil (naprosto zbytečně – já blbec!) filozofii a následně přetrpěl tentokrát nezáživné rozvojové země. A než abych čekal dvě hodiny na databáze a další dvě hodiny o nich poslouchal, sbalil jsem se a cestou na šalinu si koupil dvě propisky a tři mandarinky. Jednu jsem už snědl. Mandarinku.
Nyní jsem zpracoval lehce zajímavý úkol do zítřejšího opruzu no.1 a mám relativní klid. Hágen někde honí činky po podlaze, Ondra před chvílí odešel do školy. Asi. A já? Nějaká práce se vždycky najde.
Jenže teď jako kdyby na mě padla absolutní únava. Není z čeho, nic nedělám a jen se flákám… nevyspání? Sousedi blbli dlouho do noci a možná mi těch sedm osm hodin spánku po včerejším vstávání (a zaspání) na vlak nestačilo. Že bych si dal kafe? Na které teď po oné mandarince nemám vůbec chuť…
Zítra za mnou přijede ivonka. Ve škole mají volno – na to se ty naši papaláši jen tak nezmůžou – a tak mi tu bude dva dny dělat společnost. Se mnou a zbytkem pokoje půjde i na dlouho očekávaného Borata
Joj to bude jízda! Alespoň budu mít s kým nakupovat dárky. Ve čtvrtek se kvůli ní ze školy ulívat nebudu, to mám jediné zajímavé hodiny, takže na dějiny totalitních režimů a burzovní obchody půjde se mnou
Doufám jen, že v těch dějinách průběžný test odpadl a nebudeme ho psát tento týden, když už to 2× nevyšlo. A když jo, tak se to nějak zaonačí
Ivonka historička, to tak.
Tak jo. Zbytek týdne bude zajímavější. Jo, a v neděli v devět večer jsme na silnici potkali lišku.
před sedmi roky |
Myšlenky VŠE |
7 komentářů