V nedělním oblečení...
No ano, pár dní se to tu bude hemžit citacemi z Krylových písní. „Opilí od radosti si sami trochu lžeme, že zkouškou dospělosti opravdu dospějeme.“ Nakonec, proč ne… dělal jsem to tak vždy snaživ se zastřít nedostatek témat.
Pro tenhle přechodník jsem si raději přes jyxo našel pravidla. V seminárce za angliny se to chybami právě v přechodnících jen hemžilo. Jak taky jinak překládat Tolkiena…
No, co mám tedy na srdci. Logicky nic, to sis mohla odvodit už z úvodu. Sedím u pc, poslouchám Kryla, odhodlávám se k dodělání své hastrošiny na zítřejší poslední zvonění. K smíchu… jako hlavní program máme přichystaný koncert. S jednou posmínkou: na nástroje, které si přineseme, nesmíme umět hrát. Musí to být totiž jeden strašný bengál 
Třídní po nás chtěl, ať zkusíme vymyslet něco inteligentního… to mu přece nemůžeme udělat 
Vedle klávesnice mi také stojí rudý voňavý sprej. Podle sestry až příliš voňavý, obětovala jej tedy a on bude použit na zasmraďování nebohých studentů. Vodní pistoli si brát nehodlám, ani tiskátka, rtěnky… budu mít co dělat s foťákem, nepotřebuju mít plné ruce kdoví čeho.
Přijedu károu domu, nehodlám nikde v city zůstávat a třískat se do ztřískana. Ani nechci. Celý den v tahu a kdoví, jak by vypadala sobota. Kdepak kdepak, začíná mi svaťák a dny se ukrajují…
Sirence jsem sliboval (vyhrožoval?), že jakmile začne svaťák, u pc mě nikdo neuvidí. Nechci říct, že jsem lhal… ale lhal jsem. Jak bych si asi vypracoval témata do angliny? Maturita cézet, to je moje spása. No uvidíme… dny tu trávit nebudu, to se zase neboj. Ale pořád je mi něco podezřelé: ten dobrý pocit. Nepřipouštím si nějaké problémy, všechno se v pohodě zmákne, matiku dojedu za pár dní, češtinu mám z celého roku naopakovanou a teď už jen doplním omáčku, ivt bude o ničem… no ano, dobrý pocit trochu ochabne při zmínce o angličtině, to je černý kůň mých obav. Mám ještě dvanáct dní… takový hafo.
Něco, co bych dodal? Nevím… pokusím se něco naučit, snad ty derivace a integrály… ani tu češtinu jsem už týden neviděl, to je také zlé. Ale budu se dnes moci učit? Nonstop myslím na něco/někoho a ne na učení… ale když mi matika odsejpá, tak mě to baví. Ani to kafe nepotřebuji, abych do půlnoci rejdil tužkou po papíru… a pak po půlnoci ulehnu, zavřu oči…
Za minutu je otevřu, zamračím se, převalím na druhý bok… za čtvrt hodiny se proberu, zase se nějak překonfiguruji vzhledem ke vztažné soustavě postel… a tak to pokračuje do půl druhé. Sladký. Proč chodit brzy spát, když spát nemohu…
Už je na čase, aby se projevilo trvalé porušení denního harmonogramu. Čtyři pět let nechodím spát dříve než v jedenáct ve dvanáct… pokud mě postel zlákala dříve, tak jen proto, abych si o to déle pod lampičkou četl. Miloval jsem to… nyní už nemám čas ani na to čtení. Zpropadený net…
před 17 roky |
Ze života | 
9 komentářů
