Vánoční únava

Dvacátého sedmého prosince, a Vánoce jsou pryč. Venku je teplo, žádný sníh nebo mráz, vánoční nálada nic moc. Ani ptáci na krmítko nelítají. Třeba teď je po deváté a venku jsou tak nízké mraky a asi i mlha, že je doma úplná tma. Holky ještě možná spí. Báru už druhý týden trápí nějaké nachlazení s kašlem, co ji v noci budí … a když se probudí a zjistí, že je ve své posteli, tak chce za maminkou, a docupitá a vyleze mezi nás. A natlačí se na ivku, případně mně zareje paty do ledvin, pro sichr. Pětkrát za noc. Maminka se nevyspala už hodně nocí, já to většinou registruji právě jen když dostanu kopanec, a nebo začne Bára plakat… třeba že maminka si dovolila odejít ve tři ráno na záchod, a tak ji musí jít madam zkontrolovat. Ale teď jsem dvě (sváteční) noci spal mizerně i já – nějaké nachlazení vlezlo i na mě, a i když nekašlu a nesmrkám, tak jsem unavený a sem tam si skorohorečku naměřím. Ale hlavně mě bolí záda mezi lopatkami, a za noc se stokrát, STOKRÁT otočím do nějaké jiné méně bolestivější polohy, a snad vždy se probudím. Peklo. Včera jsme se s ivkou prakticky jen přeplazili z postele do obýváku k televizi, roztáhli gauč na letiště, a váleli se tam až do oběda. Ale žádné takové to sváteční pelešení, ale rezignované odložení …

Tento způsob Vánoc zdá se mi poněkud nešťastný :-)

Edit: ááá, tak pro sichr 38.1°C … tak to jóóó … tak to si jdu zase akorát tak lehnout k televizi.

před jedenácti měsíci | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.