Váš kredit bude brzy vyčerpán

To slyším pořád. Stokrát denně. Ranní probuzení do nového dne se bez této prorocké věty neobejde… snídaně… před odchodem na bus… v šatně školy, před vyučováním… kdejakou přestávku a ve většině vyučovacích hodin… na obědě, znovu v šatně… pokud strávím odpoledne se zuzkou, tak ji neprozváním, jinak jí samozřejmě nedám pokoj. Při učení… při čtení… i teď píšu jen jednou rukou :)

Těším se do školy, těším těším a neuvěřitelně těším… není to tak dlouho, co jsem plnil blog větami „Ráno vstávám pouze proto, abych mohl večer opět usínat.“ This is not livin', it's only surviving… nyní vstávám, abych ji znovu viděl. Usínám, abych mohl co nejdříve vstát a být s ní… napíšu jednu větu a beru do ruky mobil, abych jí mohl odpovědět na její prozvonění :) Opravdu :)

Byl jsem v tom někdy až tak moc po uši? Mávala se mnou někdy nějaká holka tak úžasně? Nevím… a pochybuji. Moje lásky, to je historie nenaplněných snů. Se zuzkou se moje sny pomalu promítají do reality… už ji nechám, třeba ji to prozvánění také mírně ruší :) Vážně bych jí toho chtěl tolik napsat, tolik toho říct… kredit je pryč, dvacet korun je moje železná zásoba. Na nějakých čtrnáct smsek by to bylo… počkám ja ježíška, třeba se pochlapí.

Dnes v šatně… jako obvykle se posadila na lavičku proti mně, nic neříká, usmívá se, pohrává si se svazkem klíčů a přívěšků. Ptám se, zda si pro něco jde do skříňky, když jej má s sebou… prý ne. Včera mi tvrdila, že si musí s něčím neustále hrát, že neví, co s rukama… dnes je beru do dlaní a nepouštím je, dokud neodejdeme. V modrém patře se s ní polibkem loučím, jako tolikrát, a přitom mi to připadá jako jednou, dvakrát. Nevěřil bych, že se někdy budu na něco tak moc těšit… na okamžik, kdy ji budu moci políbit. Jsem z toho mimo. I teď :)

Vzpomínám na svoji první vážnější pusu. A rozčarování z ní… to je to jen takový obyčejný? ptal jsem se sám sebe a beze slov holky (evy) v mém objetí… díza, kouř, alkohol… nestálo to za to. Evu jsem tehdy znal asi… minutu. Směju se tomu ještě dnes, ale opravdu jsem tehdy pochyboval, zda má smysl ji dál líbat… dvě hodiny ploužáků, dvouhodinový francouzák. Mě to pak už vážně nebavilo… nemiloval jsem ji. Nechtěl jsem ji líbat… nebyl jsem na to připraven :) Se zuzkou je to něco naprosto jiného.

Zeptal jsem se jí, co si její rodiče myslí o tom, aby strávila silvestr se mnou a bandou ožralých, což je akce oficiálně prezentovaná slovy „intelektuální večer naplněný sledováním filmů a upíjení červeného vína při poslechu hudby s krbem za zády“… ono to tak bude. Nejsem si jist, zda dojde na filmy, ale kompl tam vezmu určitě. Ona se neopíjí, já již také ne (a rozhodně nebudu chlastat, pokud tam bude ona)… chtěl bych ji tam mít. Míra si plánuje, že doveze tu svoji… markétu? martinu? petru? Heh… :) To neznamená, že by měl tři amantky, ale že si jen nemůžu vzpomenout na jméno. Pravda, pánská jízda by byla ideální, pokud tam nebudou kompletní páry… jinak to může mít docela zajímavou atmosféru. Ale co se dá dělat…

No a zuzka mě překvapila slovy, že její maminka by souhlasila. I ona byla prý překvapená… ptát se na názor táty, k tomu ovšem ještě nenašla odvahu :) Ve vesnici má babičku, asi tak 300+-50 metrů od dejFovy chaty, že by tedy jela do cizího, to nehrozí… uvidíme. Bylo by to neskutečně super :)

Zítra máme stužkovák… na hradě. Stužkování v rytířském sále… předpokládaná účast je snad osmnáct profesorů z dvaceti pozvaných. Program je mizerný, ale co se dá dělat :) Prostory, kde se bude stužkovat, jsou nevytopené, ale tam budeme jen chvíli a program se odehraje v jiné části. Bral bych, kdyby to bylo naopak, protože pak by profesoři rychle zmizeli, roztřesení zimou a nezahřátí alkoholem jako my. Iluze… pít nechci. Chci to všechno vidět, všechno zaznamenat… minoltu si neberu, bez baterek a co je na takové akci čtyřicet fotek? Nabíječku dostanu k vánocům… a karta, to je vážně hudba budoucnosti. Na silvestra ho vezmu, tam budu moci tahat nonstop fotky přes usb do komplu.

O stužkováku budu psát… snad v pátek. Protože zítra ve tři ve čtyři vypadnu z domu na hrad, do noci, přes noc do rána asi tam, to ještě ani netuším, ráno busem do haly na tělák, kde se ve sprchách (případně i v bazénu) pořádně vydrhneme ze špíny akce, do školy na pofidérní vyučování, a po škole domů… i když kdoví. Bude to hustota…

A v sobotu s velkou pravděpodobností jiná akce, zdejší vyhlášené disko. Jen nesmí být psí počasí a naši mi musí půjčit auto. Pak vezmu sestru, dje a janu a pojedeme. A na spoustu procent by tam mohla být i zuzka… už je mi i trapný psát, jak neskutečně super by to pak bylo :) MOTOjuneau se neučí _ 21:24

před 15 roky | Ze života | 2 komentáře

Komentáře

1 | Hughhh | před 15 roky | hughhh.magical-dreams.net

Tady je v „tom“ někdo až po uši ;) Tiše závidím… :)

reagovat

2 | juneau | před 15 roky

az po usi… naprosto ztracen :)
taky to prijde, neboj :)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.