Výlet do Kutné Hory

Tak jako jsem nevěděl, jak ivonku napadl Výlet do Moravského krasu, tak obdobně nepobírám, proč jsme včera vůbec jeli do Kutné Hory. Nelituju toho, ale… proč právě tam? :) Na to samozřejmě nesejde, v půl osmé ráno jsem ji, sestru a dje nalodil do auta a vyrazil vstříc Východním Čechám.

Cesta vedla po staré, jak se v naších krajích zvyklo říkat hlavnímu tahu na Prahu vedoucímu přes Chotěboř, Čáslav, KH, Kolín… tedy polňačky, okresky, lepší silnice, šílení silničáři, koňské povozy, jiné příhody. Dvě hodiny za volantem tam, něco víc zpátky. Docela jsem si zařídil a zařádil, Chotěboř zařadil na seznam měst s nadpisem Města, přes která nepojedu, nebudou-li mít do příště obchvat (jak to vidíš ty, jakube?) :), v jedné esovité zatáčce u Vilémova si pěkně zapískal gumama (ale nechtěně) a jen mi za to přestaly holky nadávat, projevila se zákeřnost oněch hradeckokrálovských silničářů, kdy značka nerovnost vozovky signalizovala od ní tři metry vzdálený vyfrézovaný schod v asfaltu. Zpomalit z osmdesátky na nějakých deset dvacet kilometrů v hodině během dvaceti metrů, inu, … nadávali mi znovu :) Po dalších třech obdobných retardérech a prakticky žádné značce na ně upozorňující jsem měl chuť … nevím na co, ale těch nadávek, těch bylo :)

Do Kutné Hory jsme tedy dorazili jak na koni a první zastávka byla v kostnici. Byl jsem tak již kdysi, ale pamatoval jsem si houby. A tak jsme koukali na kosti, naslouchali ruským turistům a ivonka nám všechny kosti pojmenovávala. Líbilo se mi tam, ne kvůli prostředí (tedy ostatkům 40 000 obětí moru či čeho), ale kvůli prostředí.

Menší procházka k chrámu Nanebevzetí p. Marie a pak cesta přes město k chrámu Sv. Barbory. Ten jsme si důkladně prošli a já všem zájemcům jsem četl informace z přiložené průvodcovské A4 – tedy pouze sobě. Cesta po kutnohorském karlově mostě k Vlašskému dvoru. Restauraci U Varhanáře, kterou jsme si vyhlídli na netu jako místo oběda jsme našli hned, ale nejdříve že si projdeme město. A tak tedy ten Vlašský dvůr, náměstí, morový sloup, jakási podivná kašna… už dávno mělo pršet, ale bylo krásně a až nepříjemně teplo.

Obloukem jsme se vrátili k varhanáři, usadili se na terasu s vyhlídkou, objednali si pití a jídelní lístek jsou prý ty dva omšelé listy s vyfocenými (a předraženými) pokrmy na stole. No tak to mi ho teda vyndej. Pro srovnání jídelní lístek on-line. Takže jsme si vypili ony nápoje a vydali se dál do města. Jenže všechny zahrádky obsazené, až jsme jednu s volným stolek také našli. Posadíme se, dojde číšník a doprostřed stolu položí A4 s asi šesti jídly a odfrčí pryč. No tak to mi ho teda vyndej znovu. Ale jídelní lístky jsme viděli, zeptali se na ně, dostali je, vybrali si jídlo dle chuti – já staročeské kuřecí medailonky s horou cibule, česneku a kari a opékanými bramborami, mňam. Ještě nás číšnice varovala, že to bude tak 20–25 minut trvat. K smíchu, nic na co bychom nebyli zvyklí :)

A to jídlo, no to byla lahoda… aby ne, s takovým hladem, co nás po té Kutné Hoře poslední hodinku honil :) Ale nebe se zatahovalo, i na ramínko mi káplo, a při zvedání se od stolu hrozivě zahřmělo. Inu, hlad jsme zahnali a předpověď počasí vystřídala jeho místo. Úprk s plnými pupky k autu a skrz KH na hlavní tah a vzhůru na zámek Žleby. Ten je totiž prý krásný, v údolí a je u něj obora se zvířaty. Je krásný, na kopci a obora byla důkladně schovaná :) Ale nějaké to ptactvo a lesní zvěř jsme si prohlédli, divočáci vyspávali Slavnosti sněženek z předchozího dne, bílí jeleni utíkali před deštěm a já škytal jak za vlast. Celou dobu. Celou cestu autem.

To jsme frčeli zpátky a před Golčovým Jeníkovem (?) nás zastihl takový liják, až to stěrače nedávaly a já měl docela problém v té rychlosti vůbec vidět na silnici, o nějakých pruzích ani nemluvě. Jedno blbé odbočení, ale bez bloudění, vyfrézovaný asfalt kolem Vilémova, různé kolony, sváteční řidiči, šedesátkou po rovných úsecích, sto dvacítkou po jiných úsecích,… a pak pár kilometrů v koloně, kde jsem si i na jedničku popojížděl a vytáčel mě pošuk za mnou, co mi olizoval zadní nárazník a neustále vyjížděl na před. Asi čekal, že těch dvě stě metrů aut bez mezery někde předjede. Na těch našich serpentinách. Jojo, Vysočina…

Byl to fajn výlet :) Lepší než sedět u komplu.

před desíti roky | Cesty | 7 komentářů

Komentáře

1 | Dupy | před desíti roky

Mám dojem, že kolem Chotěboře obchvat jen tak nebude…

Esíško u Vilémova no… :-D První, komu gumy pískaly, jsi nebyl a poslední určitě taky ne, ale prej to jde projed i 120

Serpentýny? Kde prosim tě? 8-)

Rozhodně raději naší Vysočinu než bydlet na nějaký placce třeba u Labe… ;-)

reagovat

2 | juneau | před desíti roky

Ona to byla spíš tahle zatáčka u Nové Vsi. Byl u toho nějaký vyschlý rybník. Vypadá nevinně :)

reagovat

3 | -hgn- | před desíti roky

[1] Dupy: Co mas proti plackam u Labe? :-)

reagovat

4 | Max | před desíti roky

Kutná Hora? Tam jsem dlouho nebyl … naposledy dnes ráno, kdy jsem se ládoval svíčkovou v restauraci kousek od nádraží Kutná Hora – Město :) Byli jsme tam na festiválku Kutnohorská Kocábka.
Letos jsem sice moc nefotil, ale pár fotek z loňska je zde a zde ;-)

reagovat

5 | Dupy | před desíti roky

[2] juneau:Mně bylo hned jasný, kterou myslíš, nemusíš mi jí ještě ukazovat :-D

[3] -hgn-: V podstatě nemám nic proti téměř jakejmkoli plackám, ale bydlet bych tam prostě nechtěl… Zlatý kopečky a údolíčka ;-)

reagovat

6 | juneau | před desíti roky

To já jen upřesňoval, protože první odhad, že to bylo u Vilémova, byl značně mimo :)

Ostatně, vypadá to na hodně slavnou šikanu :)

reagovat

7 | Dupy | před desíti roky

[6] juneau: No pár aut už v tom rybníce bylo… :-D

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.