Z krásného rána...

Je to hodina, co jsem poprvé vstal… jen abych se vyděsil pohledem na budík s minutovým údajem 25. Vstávám ve čtvrt… budík byl díky bohu nastaven na časné vstávání, na půl šestou, abych se mohl učit. Jen jsem si přitáhl peřinu k bradě… Za oknem zpívají ptáci, modré světlo všude kolem, ticho a klid. A příjemný pocit, spal jsem více než osm hodin a je mi příjemně.

Ve čtvrt už ovšem vstanu, otevřu si okno do chladného rána, ve vesnici klid, jen zpívání ptáčků… člověku musí být krásně, i kdyby se mu nechtělo. Po mírném strečinku se pustím do svých šedesáti kliků, abych zase nabral do léta jakous takous formu a trochu mi stouplo sebevědomí… téměř dvě stě kliků denně. To taky není moc…

Máma v kuchyni připravuje snídani, já se spěchám oholit, abych pak měl čas rychle sem něco napsat. Ukusuji chleba se sýrem a srkám úžasně dobrý čaj… je to nějaký erární obyč čaj, ale je sladký a já sladké čaje miluju. To hned vlije chuť do žil, touhu po novém dni…

Ani se mi snad nic nezdálo… normální klidný spánek. Před usnutím jsem dočetl 451 stupňů Fahrenheita, do báglu teď ráno přibalil dalších x knížek, které knihovně dlužím snad už od září (a jak jsem na takové lidi včera nadával :) )… doma jsem si nechal jen Devět povídek od J.D.Salingera (Kdo chytá v žitě), abych dočetl povídku poslední, devátou :) Stejně tak se musím v knihovně podívat po Proč muži nepláčou a ženy neumějí hledat v mapách? od jakéhosi australského páru. Myslel jsem si, že je to populistický blábol na vydělávání peněz, ale po přečtení několika úryvků… jsem názor změnil a chci si to přečíst. No přiznej se, víš, proč začíná puberta u holek už v desátém či jedenáctém roce? Tak si tu knihu přečti…

Dnes mám jen pět hodin, půjdeme s láckem na šipky, dokud nepřijdou ze školy ostatní… tak si my dva budeme alespoň zlepšovat průměr. Náš šipkařský tým si totiž vede podrobné statistiky… účast, kolik her z toho doházel na nulu, kolik vyhrál… ze svých 24 her jsem vyhrál dvě, a doházel osm. To je mizerný číslo :) Jsou tam tací, co hráli třeba už 80 her! :) To je to moje chození se zuzkou, kdy mě ostatní pro výstrahu vyločili z klubu… taky když se tam člověk dva měsíce neukáže, kdo by se jim divil :)

Já se na dnešní den tak těším… je 6:47.. .za deset minut už musím zamykat dům a spěchat na bus. Takže čus… (nekontroluju to) MOTOjuneau je nadšený životem _ 06:48

před 14 roky | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.