Z nedostatku vhodnějšího nadpisu: zítra mám státnice
Chtělo by se mi opět ventilovat svoji úzkost a obavy z toho, že umím naprosté hovno a zkoušet mě bude největší drsňák z celé katedry (což je mimochodem jistota, ne obava). Jenže nad tím jsem se podivoval už před měsícem den před zkouškou z matematiky: nikdo jiný se takhle on-line neztrapňuje, to jen já mám z každé zkoušky vítr a všichni to musí vědět. Takže si to tentokrát nechám pro sebe.
Ovšem je vtipné, jak těžce na mě působí stmívání. Jak se přehoupne čtvrtá hodina a začne pomalu ubývat světla, přestane se mi to líbit. Pohled na temnící budovu protějších kolejí je asi tak optimistický jako hlaveň u spánku, šedivá mračna nad ní na pohodě také nepřidají. A tak jsem vstal, rozsvítil (rožnul!) velké světlo a nakonec i ondrovu lampičku. Alespoň tady na pokoji můžu mít lehce útulně.
Včera mě ivonka v nekřesťanský čas hodila na vlak, ještě za tmy se mnou stála na nástupišti a mračila se na blížící se světla rychlíku z jihovýchodu. V tom jsem se jen odbavil průvodčím a usnul, později přistoupila sestra. Chtěl jsem dospat noc, abych nebyl celý den jako stín, čekalo mě učení. Jenže jsem si musel vyzvednout potvrzení o splnění studijních povinností, vyrazil jsem tedy z koleje na fakultu a vystál si tam hodinovou frontu mezi (již) absolventy bakalářského studia, kteří měli státnice ten den a nyní se chtěli převést do magisterského studia. Ani to nebylo nijak optimistické. Návrat na kolej ke čtvrté hodině, stmívání. Ach jo.
Učení a učení, večer jsem si odpočinul u dokoukání The Kingdom, pak ještě učení a poté Dr. House přes televizní vysílání po kolejní síti.
Dnes jsem začal brzy, do oběda mě přečtených 10 otázek, ale pak se to začalo zadrhávat, je pět hodin, jsem na 21. otázce a místo nesoustředěného těkání očima po papíře raději bloguju. Odpočívám. Pak si musím připravit obhajobu bakalářské práce, rozepsat si cíle, omezení, závěry, přínosy… a jiné blbosti. A protože je mi jisté, že bych večer neusnul, tak jsem od desíti naplánoval (zatím nespecifikovaný) film, ať z toho má něco i ondra (který je tu bez noťasu). Vzhůru do obhajoby.
před dvanácti roky |
Ze života | 
7 komentářů
