Zajeté koleje? Ani omylem
Úplně jsem se děsil toho, jak po příjezdu od moře jen zasednu k pc a
nevstanu od něj zavalený prací. Ale nakonec to tak hrozné není a mile mě
to překvapuje. I těch mejlů na mě čekalo jen pár, dotazy na fóru RS2
jsem vyřídil během chvilky… není to zlé. Jen si zvyknout na tu zimu tady
(16°C), zatažené nebe a občasné poprchání
V neděli jsme ke mně přijeli i s ivončinými rodiči a poseděli pod
pergolou až do večera. Pak jsem začal datlit report z dovolené a
k jedné večer šel spát. Včerejšek byl slunečný, ale chladný den.
Poflakoval jsem se po domě, zajel na kole do obchodu, začal pracovat (přece
jen mi klávesnice lehce chyběla), k večeru se ivonka vrátila a přivezla
další kotě. Puntík, to unikátní bílé kotě s černými flíčky
(kočičí dalmatin) skonal tragickou smrtí, zatímco jsme byli u moře. Máma
to těžce nesla, amálka (druhé kotě) má zákaz vstupu do domu (= na schody)
a bylo na ní znát, jak je jí bez parťáka smutno. A tak jsme domluvili
další kotě ze stejného vrhu a ivonka ho dovezla. Když jede auto a pod
zadním sklem sedí nějaký pejsek, tak je to celkem normál. Ale když tam
trůní bílé kotě a kouká po cyklistech, to už je sranda
Amálka moc nadšená nebyla, za ten týden si na samostatné kralování
docela zvykla a na bráchu byla pěkně ostrá. Ale to se obrousí. Obzvlášť
když je větší a jeho pwnage chvaty tenhle drobek moc nevydýchává
S tím byla sranda v podvečer a večer filmový večer u mirdy, kterému odjeli rodiče k moři. Volba padla na Pulp Fiction, který ivonka ani mirda ještě neviděli, takže se rozšiřovalo základní filmové vzdělání. Skvělá zábava. A pak pokec až do půl čtvrté ráno a zhulákaný návrat domů. Z postele jsem se horko těžko dostal v 10:10 a celý den se z toho sbírám. A teď práce, než zase dorazí ivonka.
před 13 roky |
Ze života |
5 komentářů