Zavírají se mi oči...
… a přemýšlím, co si pustím za hudbu. Hraje mi skvělá Dido (Who makes you feel)… ale pustím si Led Zeppeliny a jejich Schodiště do nebe.
Ale taky bych už mohl jít spát.. v pokoji se ochlazuje, několik hodin se netopí. Půl druhé v noci… jako obvykle. Kupodivu jsem na dnešek i příjemně vychrupkaný (zuzka a její slova…). Pro jednou jsem se vedle ivky nádherně prospal. Možná jsem byl už tak zničený (obzvlášť po včerejšku), že to ani jinak dopadnout nemohlo. Každopádně, dnes nemůžu na nohy… jako bych včera nosil betonový kvádry.
Ivce jsem dovezl fotky ze silvestra a nahrál jí Firefox 1.0 CS… už jsem se na to modrý éčko na jejich ploše nemohl dívat Vědomě jsem ji nezahrnul vším možným novým, protože není nic horšího než vzbudit v člověku dojem, že klikne vedle a zbourá tím půlku planety. Začal jsem, že je bezpečnější. Že je taky česky. Že se dá rozšiřovat (mírně jsem naznačil něco o mouse gestures), ukázal otevírání odkazů do tabů v praxi (to se jí líbilo) a následně i Type in page, což ji doslova nadchlo. Automatické převedení historie a podobně ani nezmiňuji… uvidíme, zda se tenhle softík ujme.
Spát jsme šli někdy brzy. A také vstali dříve než obvykle… tedy, probudili se. O vstávání ještě nějaké dvě hodinky řeč rozhodně nebyla Otevřel jsem oči do ticha a nechtěl uvěřit, že bych opravdu spal nerušeně celou noc. Ať by si bylo venku hnusně nebo krásně, toto ráno se mi líbilo. Nádherný pocit… s ivkou v náručí.
Odpoledne bylo nádherné, svítilo sluníčko… také dlouho nepoznaný zážitek. Opět jsme se vydali na procházku do chladného a jasného dne, kdy z mokrých cest soupá pára… sluníčko hřálo jako už dlouho ne. A jako ještě dlouho nebude… a přesto. Dnes mi bylo nádherně… procházka plná smíchu. Chladným údolím (ve stínu) stoupáme k partyzánskému pomníku (taky jich tu na vysočině máme hafo), kolem kterého je o těch pár metrů výše stříbřitá jinovatka. Zvláštní místo, zvláštní působení kouzelně vypadajících zákoutí v okolních lesích. Pár smrků u sebe, pod nimi jen jehličí s velkými kameny obrostlými mechem, kolem se plací horský potůček… pára stoupající od úst a čarokrásná hra stínů v mlze mezi kmeny stromů malinkého lesíku, do kterého z druhé strany svítí slunce…
Byl dnešek vůbec normální den nebo jsem nahlédl do říše za zrcadlem?
Ale neboj, s nohama na zemi se vracíme k nim domů, koukáme na Good Girl, pak jsem královsky pohoštěn (damn, už bych večeřel znovu! hm, čtvrt na tři…). Nocí a tmou domů…
Od té doby (dle očekávání) u pc, s pomocí charlotty dohledávám poslední průšvihy v kódu fotoalba a někdy později vypouštím opravný patch fotoalba. Tohle není rozšiřující upgrade, ale opravdu kritická záplata kritických chyb! Takže stahovat, a šupem! A kdo najde další problémy, ať je neprodleně hlásí.
Více toho na srdci nemám… půjdu spát.
před 16 roky |
Ze života |
22 komentářů