Zítra mi bude 25 let

To už je takové… zvláštní. Raději si pustím nahlas hudbu do sluchátek a přestanu rozjímat o nepostižitelných pocitech. Deadmau5 Feat Rob Swire – Ghosts N Stuff. Od minulého povzdechu uteklo 12 dní. Doslova uteklo, až se mi nyní nechtělo věřit, že už je to tak dlouho, co jsme z kolejního balkónu stříleli těstoviny do vlahé pražské noci.

Celé dny jen sedím u počítače. Doslova dny. Dnes od půl desáté doteď. Přispal jsem si, neboť včera jsem proháněl bajty až někdy do dvou. Celé dny a dny… a podzim utíká.

Oslavil jsem své narozeniny předem, společně se sestrou a mírou. Pronajal jsem chatu, sem tam něco domluvil, o zbytek se postarala ivonka, a v sobotu jsme si fajn zablbli. Dojeli kluci z prahy, terka od sestry, a to už den předem, takže jsme lehce popili už v pátek a sobotní dopoledne si zpestřili kulturním programem. To zase jednou bylo doma lidí…

Pařba byla fajn, ačkoli začala před šestou a prakticky teprve v tu dobu se začaly připravovat kýty, lítalo se kolem ohně, pořád někde něco… a z primetimu celé oslavy mám jen rozmázlou šmouhu. S nikým jsem nepostál, nepobavil se … až pozdě mi došlo, že všichni z ivončiné strany přišli jen za mnou (ostatní neznali). A já si neuvědomuji, že bych s někým z nich nějak déle mluvil. Jen barevná šmouha… ani se v tom fofru nedalo opít. A ve dvě už nás tam zůstalo jen devět a akce končila…

Po dlouhé době jsem se ve vlaku do Prahy potkal s Hankou. Chtěl jsem dospat víkend, a místo toho si během tří hodin prakticky vymluvil hlasivky A zítra jedu zase zpátky… ivonka mě chce vzít na večeři, když mám ty narozeniny. A práce, práce, práce…