Zítra začíná škola

Nic to ale nemění na tom, že uplynulý víkend byl… co se vůbec dělo? V pátek… odjezd k ivonce, a večer posezení v hospodě. Kupodivu tam nebyla šenkýřka míša, se kterou jsme vždy na baru (jen každý na jiné straně) a která ulehla s jakousi nemocí. Naštěstí byli u jednoho stolu tom s petrou, a tak jsme poseděli hodinku s nima. V noci už jen víno a Ely MekBílová. Mám takový dojem, že jede každý pátek od začátku září… a depresivně skvěle se na tom pozoruje, jak rychle letí čas. Zítra začíná škola…

V sobotu si ivonka vstala a dvě hodinky po rozbřesku chytala s bandou na rybníku pstruhy, takže zatímco já zůstal v posteli, ona si dle slov šéfa rybářů vysloužila také místo v zájezdu do norska A já o něj přišel či co Tak nějak.

Na třetí hodinu domluvený paintball – vesnice proti vesnici, banda od nás proti bandě z jiné vesnice. Jich bylo přes limit, nás pod limit… ale zahrál jsem si jako nikdy, sice hned v prvních hrách jsem to koupil do hlavy, do prdele, do ucha, do ruky, ale pak jsem se rozehrál a co hru dobré dva protivníky vyřadil. Jenže pak už byl člověk opravdu utahaný, zpocený, hledí helmy se zamlžilo po minutě dvou a zbytek kola byl pouze loterií… jednou mě rozstříleli jak psa, ale já prostě neviděl ani ň a helmu bych si nesundal ani omylem. Tak jsem dostal pěkně do nechráněného krku 

Aby nebylo námahy málo, tak jsem se osprchoval a jelo se na bowling. Jedno lahodné presso nakoplo únavu do koulí, pár piv poté schladilo žízeň z paintballu… až vše dogradovalo ke hře, kdy jsem o pár bodů vždy bránil první místo před djem, poslední dvě kola zahrál podprůměrně a on v posledním kole zvítězil. Hezká hra, hezká Po naplnění času ještě lehké posezení u stolu a pak cesta domů. Před spaním jeden díl Dr. House, pak divoké sny o tom, jak jsem se stal vězněm ve vězení, kde problémy s přebytkem napětí ve vězních řešil ředitel pomocí prostitutek (zajímavý sen, zajímavý)… a krásné ráno s kávou a novinami.

Po obědě hodinka času, než bude třeba hodit sestru na vlak do prahy, a tak jsme my tři vyrazili na kopec s drakem. První podzimní den, ale nefoukalo. Ta mrcha nelétavá mě nasrala až běda. Trochu jsem se naběhal, sbalili jsme draka a šli domů Tam se sbalily cestovky, naházely do auta a nastala stíhací jízda rychlíku, kde bylo třeba za půl hodiny urazit 30 kilometrů přes vesničky, městečka a obce jihomoravského kraje. Naštěstí se ještě tou dobou nestahovali brňáci z vysočiny do brna, na silnici se nechalo jet rychle… sestru jsem dovezl na čas, porušil rychlost ve všech obcích vyjma jedné, kdy mě brzdil kochající se chlápek ve staříčkém malém pežotu… vyrazila do prahy, protože – zítra začíná škola.

Pohodlný návrat k ivonce, jeden díl Dr. House kombinovaný s Davis Cupem (Štěpánek vs. Wcosicosi), a nyní… horor 1408 nebo další díl Dr. House 

A zítra škola.

Máš pravdu, jsou horší věci a já popravdě zítra ani školu nemám, to až v úterý. Jen mám obavy z toho, jak se vyvine naše patálie s kolejemi. Uvidíme.