Přeskočit na obsah Přeskočit na navigaci

Junova reality-show

Žili jsme a museli jsme přemýšlet, jak budeme žít.

Hello, lucky boy

Už je pozdě… i oči se mi to bolestí snaží naznačit, záda to už vzdala a jen The Loners mi tu hrají dál. Spát se mi chce, vstával jsem po šesté, pracoval, uklízel, vařil, umýval nádobí, shra…

(To už bylo kdysi dávno, nestojí to za to číst)

| Ze života | 6 komentářů

Komentáře (6)

  • Woyta

    Koukám, že píšeš příspěvky zásadně kolem půlnoci 🙂

  • juneau

    Kdepak, občas si kvůli blognutí i přivstanu 🙂

  • ailyn

    víš, co je krize… když čteš text, jehož autora už znáš pěknou řádku let a tudíž víš, že je to male… a hrozně se divíš, proč o sobě sakra píše v mužském rodě. nic osobního 🙂 jen jsem nějak zblblá z těch holčičích deníčků.

  • juneau

    Velmi trefný komentář vzhledem k obsahu včerejší epizody dr. House 🙂

  • Honza 2

    Zdravím Tě, Juneau. Už to tady nějaký čas čtu a musím říct, že je to čtivě psané. Cekem z toho dýchá taková spokojenost. A jelikož se také živím programováním (ale real-time), tak mne pobavily Tvé postřehy. Doufám, že nevadí, že jsem poněkud nahlédnul do Tvého soukromí. Tak ať se daří.

  • juneau

    Nahlédnutí do soukromí mi nevadí, když jej sám zpřístupňuji 🙂

Přidejte reakci na Honza 2 Zrušit

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná.