Přeskočit na obsah Přeskočit na navigaci

Junova reality-show

Žili jsme a museli jsme přemýšlet, jak budeme žít.

Čtyřicet šest dní do katastrofy

A to budou inženýrské státnice 🙂

Mám stažené materiály, ze kterých se na tuto zkoušky připravovaly ročníky inženýrů, když já se na VŠE teprve hlásil. Otázky se během té doby naštěstí nezměnily, takže je z čeho čerpat. Ale mám se začít bezhlavě učit, když ještě nemám dořešenou ani diplomku? S tou jsem se dostal do stavu, který u sebe znám moc dobře… chybí tah na branku, snaha finišovat. Prostě se s něčím dělám tak dlouho, až to v závěru odbydu, nedotáhnu to do konce. Předsevzetí, jak to na konci vypiplám, dodělám tohle a tamto, přepíšu tu jednu kapitolu… nic. Nejraději bych to dal do tisku, po jednom letmém přečtení.

Protože státnice se blíží! Ty tři knížky, které jsem si z dvaceti v povinné literatuře (haha) vybral alespoň k prolistování, nejsou k dostání, takže o tuhle přípravu budu asi ochuzen. Proč se tedy nepustit rovnou do studia materiálů?

No … nějak nemůžu nic (ale opravdu nic) zjistit o státnicích, o průběhu, nárocích, jakýkoli intel, co by mi do začátků pomohl. Od rána smažím google a nic nenacházím. Hm, obepíšu těch pár lidí, které znám ze školy a co už možná skončili a mají po státnicích.

Nechce se mi totiž začínat neuváženě, raději bych si připravil nějaký plán, jako vždy. Ale není info.

A tak jsem od rána (od včerejška, dokonce) v tomto směru nijak nepokročil. Ale aspoň jsem dohnal nejtěžší pracovní resty.

| Ze života | 2 komentáře

Komentáře (2)

  • -hgn-

    Chces se ucit na statnice 7 tejdnu? 🙂

  • juneau

    Nechci 🙂 Ale po roce bez školy se do toho musím trochu dostat. Třeba abych věděl, co jsem se měl učit, dokud jsem tam ještě chodil 😀

Připojte váš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná.