Přeskočit na obsah Přeskočit na navigaci

Junova reality-show

Žili jsme a museli jsme přemýšlet, jak budeme žít.

Nebaví mě to

Chci být upřímný a nepředstírat… psaní mě přestalo bavit. Je to nedostatkem času? Nudným životem? Minimem témat? Určitým vyhořením? Pocitem šedivého času? Jak živě si vybavuju interiér autobusu…

(To už bylo kdysi dávno, nestojí to za to číst)

| Ze života | 3 komentáře

Komentáře (3)

  • Max

    je to pěkné a měl bys v tom pokračovat – toť můj názor 😉 psal jsem básničky (říkal jsem tomu veršovánky) a když jsem je zveřejňoval na minulém blogu, tak mi tam chodilo moc negativních reakcí… přešel jsem tedy na minipovídky a reakce jsou už v pohodě 🙂

  • miira

    …tohle je podzim. Podzim jak ho znám.

  • skaut

    moje poslední báseň omyl zjistil jsem že je ještě jedna ale stejně uvedu tuhle ona se sem hodí.: O básnictví Pod temnou oblohou si mladík kope hrob zabitou myšlenkou, stem rozmazaných slov

Připojte váš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná.