Ještě dnes – ve středu – jsem se z víkendu úplně nesebral. Na plese jsme nijak neřádili, ale naopak jej pořádali. Míša výtěžkem z něj pokrývá slabší zimní měsíce ve svém květinářství. Ve čtvrtek jsme chystali sokolovnu, tahali lavice a stoly, vše rozestavovali, stavěli pódium pro kapelu … v pátek jen otočka kvůli nanošení tomboly a jejího „srovnání“, a v sobotu Den D. Nechtěl jsem se válet doma, a tak se trochu projel na kole, třeba mi to na celonoční zápřah trochu pomůže … no moc chytrý to nebylo 😀
V pět na večeři, v šest v sokolovně, hodina dvě klidu, v osm začali chodit lidi, stáčel jsem víno do lahví, stavěl se za bar … a pak bylo pět ráno a bylo po všem. To byla zase jízda… chvíle klidu, kdy se na parketu něco dělo, masakr během přestávek kapely nebo konci nějaké show. Ale tentokrát jsem to měl víc v paži než minule, neudělal jsem žádné vědomé manko ani se nesnažil někomu vrátit na dvoulitr o tisícovku míň 😀 Losování tomboly bar zase krásně vyčistilo, a pak přišla ivonka, že jsme vyhráli stůl z masivu v hodnotě 20 000 Kč … no ani mě to moc nenadchlo, protože jsem hned přemýšlel o tom, že ho nemáme kam dát. Ale stejně na to nebyl čas myslet, tombola skončila a flaškám rumu začala z tempa průtoku alkoholu žhnout hrdla … a pak už byly tři hodiny, venku vánočně sněžilo, vezl jsem jednu známou domů, protože za barem zásadně nepiju, a po páté jsme byli již skoro poslední. A jelo se domů.
A v jedenáct zase na nohy, v jednu na sokolovnu, a uklízet … všechny lavice a stoly přenosit na svá místa, vše zamést, rozmontovat pódium, odnosit nevypitý alkohol do aut … v šest jsme byli zase v posteli. V nosi na mě přišla nějaká zimnice, „slabší“ střevní chřipka, a ráno jsem tedy v pět rozhodně nevstával. Ani včera a ani dnes 🙂 Nějak si to tu mezi sebou předáváme, ale naštěstí je mi prakticky fajn.
V pondělí se stavil Jakub s jedním finančně zajímavým byznys nápadem, který se podle všeho rozběhne. Poseděli jsme nad kafem, já se snažil neusnout, a poplkali … sakra, přes deset let to je, co jsme se na jižáku v pátým patře Blanice potkali. Už si ani nejsem jistý, jestli to bylo pátý patro. Njn.
Bydlení řešíme, docela intenzivně, jednu řadovku tady v obci, která byla celou dobu „ani omylem“ … ale je levná, vlezla by se do ní rekonstrukce, čímž pádem by to bylo docela moderní bydlení. Ale bylo by třeba zastavit dům našich, ten je třeba nechat ocenit, aby bylo zřejmé, jak vysokou hypotéku si můžeme vzít, a dál je třeba hrubě nacenit nutnou rekonstrukci a vědět, kolik peněz je třeba … atd. Když by majitel 200k slevil, tak asi podepíšeme rezervaci. Zatím slevil jen 100k 🙂
Inu, čas jít vydělávat … ale ne dnes. Ivonka má slíbenou masáž.
Připojte váš komentář