Když jsem se ve čtvrtek celé odpoledne nezastavil, tak jsem už taky věděl, co mě čeká v pátek – odpoledne přijede táta, a budeme opravovat omítku komínu pod střechou. Po koupi domu si to tu táta vše prolezl a udělal si obrázek, co bude vyčadovat nějaké opravy – ať už časem („June, ještě než umřu, tak uděláme nový septik, tenhle je nahovno.“ – ha, joke!) nebo co nejdřív („Ten komín musíme spravit, jak není omítnutej, tak může být nějaká spára vydrolená a prolítne jiskra …“).
Takže omlátit starou rozpadlou omítku z cca 2m délky komína pod střechou v 30 stupních, v dřepu a předklonu, v kleče, … a komín samozřejmě všude obklopený trámy, že se do některých míst ani nedalo dostat. Na půdě samozřejmě dřevěné trámy a k nim zespoda přibité desky stropů místností, takže po trámech se chodit může, ale stoupnout na desky, tak se buď propadnu do místnosti níže, nebo tam minimálně popraská strop. Takže jsme si tam neustále „dělali podlahu“ z různých volně ložených desek a všelijak si je posouvali, ve třiceti stupních, v předklonu, v neskutečném prachu … díky bohu za jednoduché dýchací masky. Táta přivezl i prýmyslový vysavač, že na stropě také vše povysáváme (rozpadlá vosí hnízda a spol), a ten se činil, dokud se v něm neroztrhl pytlík (á 100 Kč) a bylo po vysávání. Tak jsme se na uklízení vykašlali, a šli namíchat špric, kterým táta celý komín nahodil, aby se v sobotu mohl omítnout. A spěchal pro ségru na vlak, a já ještě v osm večer jel s vozejkem nakoupit tři kolečka kačírku pro známého, …
V sobotu jsem vstal v šest, sedl k práci u PC, o půl osmé šel do pracovního a vylezl na půdu a začal tam dělat po včerejšku pořádek, přebytek volných latí přesouval na konec půdy, kde nebudou překážet, a dělat prostor kolem komína. Na devátou jsem jel pro tátu, dojeli jsme zpět a vytáhli již dříve přivezenou míchačku. Zástuvku na 380 mám v dílně, dotáhneme prodlužky, a skončili jsme. Zásuvky na 380 jsou tam dvě – stará oválná, a supermoderní nová pětikolíková. A táta má čtyřkolíkový kabel. Možnost míchat maltu ručně tu byla, ale té dřiny … tchán má také míchačku, volám mu a že za ním sjedeme, a to už měl nachystaných asi pět přechodek, co bychom mohli potřebovat, a jedna byla ta pravá (do staré zásuvky, se čtyřmi kolíky na druhé straně). Míchačka se rozhrčela a už se jelo. Táta nahazoval a omítal, já nosil kbelíky malty a tahal je po žebříku až pod strop, různé pomáhal a běhal pro to, co bylo právě potřeba, držel lampu … až někdy do dvou hodin. Táta – starý profi zedník – to vyhodnotil: „June, omítal jsem už hodně věcí na různých místech, a tohle bylo na stupnici náročnosti od jedné do deseti desítka.“ Z toho odstavce tady to nevypadá, ale bylo to peklo.
Poslední várka malty byla jen poloviční, a táta se na ni přišel podívat, a zatímco mi ivonka říkala, že jí přestaly fungovat dvě plotýnky na sporáku, tak v míchačce začalo nějak hrčet, bzučet, a motůrek se zdál, jako by ji neutáhnul. A rozpálený, že se ho nedalo dotknout. Průser. Oběd už byl uvařený, malta taky umíchaná, tak se to vše dodělalo, a uvidíme, co dál. A když jsem se sprchoval ledovou vodou, tak mi došlo, že nejen plotýnky, ale ani bojler nejede … takže něco v pojistkách, které se předtím na první pohled zdály ok? A jistě že, jedna z fází měla vypálenu pojistku … což byl možná i důvod kolapsu míchačky. Ale tam šlo ještě o to, že byla zapojena v součtu asi na 50–60m vedení od hodin, což už může mít taky vliv.
No, hotovo. Dorazila ivka s malou z procházky, dojely máma se ségrou, a po kratičké návštěvě zase frčely pryč. Hřmělo a pokapávalo. Jenže hřmělo tři hodiny, a na vyprahlý pozemek nespadla ani kapka, pršelo všude na server od nás. A pak to konečně přišlo, a začal několikahodinový slejvák, naštěstí bez krup či jiných výtržností. Od té doby, co jsme zjistili, že nebudeme mít na pozemku užitkovou vodu ze starého řadu, co se tu kdysi vybudoval, zachytáváme dešťovku jak to jde. Kubíková bečka pod jedním okapem a 200 a 100 litrové sudy pod dalšími. A všechny se mi naplnily! To štěstí, jaj!
No a dnes? Je neděle, v 5:37 mě probudila bolest celého těla, tak jsem vylezl, malá taky vstávala na krmení, tak jsem to ivce nachystal, uvařil kávu a šel k práci. Nejdřív jsem si ale obešel zalitý pozemek a zkontroloval všechny bečky 😀 Teď už tu mám i malou, co v postýlce frfňala a ivka ještě spala, a tak tu spolu blogujeme. Ale za chvíli stejně půjdu do pracovního, dám dohromady ten prýmyslový vysavač a vylezu na půdu nad dílnou, odkud jsem sice dostal všechno seno, ale ne všechen bordel po něm. Takže se bude vysávat! Snad ten randál nebude vosám vadit.
Připojte váš komentář