Ivonce jsem řekl, že jdu ještě pracovat, tak si sem upísnu asi jen tak lehce a krátce. Sám se tomu divím, ráno mě budík tahal z postele od 5:55 do 6:27, co pět minut … seděl jsem tu do čtyř… vlastně blbost, ještě v pět jsem tu byl. A pak šel za holkama, zajel pro pizzu, navečeřeli jsme se … no a jsem tu zase.
Pracovní prázdniny … zajímavá situace, kdy jsem v červenci paralelně pracoval na třech „velkých“ zakázkách, liboval si, jaká to bude injekce do rodinného rozpočtu, a pak začalo být čím dál zřejmější, že z mé strany sice hotovo, ale jeden grafik (zadavatel) na dovolené, pak druhý klient na dovolené, emaily typu „Promiňte, celý týden jsem se k tomu nedostal,“ nebo „Fajn, považuju to za hotový, jedu na dovolenou, po návratu to výčtujeme…“ … je týden srpna pryč, žádná faktura vystavená, na běžným účtu po socku zdravku skoro sucho, a do dvacátého je třeba nakrmit hypoteční účet. Nojo, netřeba mi to říkat, mám chtít zálohy, rozprostřít si kešflou … a nyní dva týdny v tahu pracuji na dalším velkém webu, pro realitní kancelář, jde mi to od ruky. Ale kdybych neměl tuto zakázku, tak nemám žádnou. Léto. Prázdniny. Divná to doba.
Samozřejmě, bokem mám odkloněno dost peněz na to, aby mě takovýto výpadek nechal naprosto v klidu. Ale jakmile mi na běžném účtu přibude peněz, tak je převedu bokem, abych byl furt pod tlakem, že je jich tam málo a je třeba se víc snažit, pane správče! To je pak motivace k práci, vstávání, večernímu dohánění restů. A ne s tím ve dvě seknout a jít si vymýšlet práci kolem domu.
Bára dole ječí na maminku, vynechala jedno odpolední spaní a tomu druhému dala dvacet minut, tak už to každou chvíli zabalí. Roste jako z vody, lézt ještě neumí, leda se odšpichovat vzad, takže po podlaze obýváku couvá všemi směry. Ale nejraději by pořád stála a poskakovala, když ji někdo drží, sedala si … trochu napřed, i doktor na ni zíral.
A co se tu dále dělo … koupili jsme si plynový gril, skoro nejlevnější, co se nabízí (to abych se ospravedlnil, že tu mrchtám na peníze, a vyhazuju za ptákoviny). A ten veget, otočit kolečkem, deset minut jej nahřívat, pět minut grilovat, a pak si bez nasmrádlosti kouřem debužírovat křehoučké šťavnaté masíčko … no jej. Pak jsem dobrousil zábradlí u schodů, a natřel jej základovkou, a včera konečně i vrchní barvou. Na stropě dílny jsem zlikvidoval další dvě vosí hnízda. Slimáci mi začali žrát i borůvky. V dílně jsem rozchodil staré halogenové světlo po původních majitelích (nastavování kontaktů zmuchlaným alobalem included), ale s 300W žárovkou se z něj začalo kouřit a topilo to víc než přímotop. Tak jsem si koupil 10W LEDkové. Rozhodl jsem se rozchodit plynový bojler, a při vyskládávání bordelu z kotelnotechnické místnosti jsem zjistil, že stěna za ním je úplně mokrá. Notypičo. Z druhé strany je koupelna, v daném místě vana a baterie. No super, to jako po půl roce praskla vodovodní (plastová) trubka ve zdi? Už jsem se viděl, jak se prosekávám do koupelny zdí z druhé strany, abychom nemuseli rozmrdat „nejmodernější“ místnost v celém domě, ale zdá se, že „jen“ protékalo jedno napojení baterie. Na kachličkách to nebylo viděl, ale co to kurva muselo být vody, než to prosáklo 15cm zdí na druhou stranu … ach jo. A kdoví jestli je to ono, jestli se nakonec fakt nebude sekat.
Do toho týden po výměně stabilizačních tyčí na autě začalo přibržďovat jedno zadní kolo – asi zatuhl pístek v brzdě a brzdová destička se pořád opírá o kotouč, a ten se zahřívá, zahřívá, ZAHŘÍVÁ, PÁLÍ, PÁLÍ, KURVA PÁLÍ! Kolo beztak ani nepůjde sundat, protože bude připečené. Domluvil jsem se s mechanikem, že přijedu, pak se to odpískalo, neměl čas, pak znovu nemohl, pak už mi to nezvedal, a byl odvezen do nemocnice z přepracování. Mno. Tak to budu muset zkoušet jinde, pokud možno než ivonka příští týden pojede do Brna … s hořícím kolem by to na rychlostce nebylo ono.
No a teď už k té práci. Za tři minuty osm. Pátek.
youngparisian
Máš můj obdiv, můj největší problém poslední dobou je se k nějaké práci vůbec dokopat, když je tolik daleko zábavnější práce na zahradě 🙂