Přeskočit na obsah Přeskočit na navigaci

Junova reality-show

Žili jsme a museli jsme přemýšlet, jak budeme žít.

Začal srpen

Je po dalším letním víkendu, nový týden v plném běhu. V pátek bylo konečně krásně, vzal jsem si malou dovo… neplacené volno, a byl s ivkou a dětmi od rána. Co jsme to měli v plánu? Jo, cachtali jsme se v bazénu, na večer šli na večeři na hotel – zahrádka, dětské hřiště, plzeň … a v noci po uspání dětí na terasu, ale vlahý letní večer to tedy nebyl – jak se setmí, tak to rychle padá dolů, i pokud o pár hodin dříve bylo 32 stupňů. A po těch plzních se mi chtělo spát jak sviňa. Zato ráno jsem vyskočil hned na budík a místo k počítači zamířil … na terasu. To je taková nádhera, nachystat si snídani, na terase se ještě řed osmou usadit ke stolu zalit vycházejícím sluncem na modrém nebi bez mráčku, otevřít víkendový Deník N, a číst si …  nikde nikdo, nepočítám-li kočky, a klid. A v neděli znovu. A jak se do mě opírá ranní slunce, tak ani nevadí, že je vůkol 12 stupňů. V sobotu opět cachtání v bazénu a zkoušení, jak vysoko ho dokáže solární ohřev vytáhnout (32°C), grilování pstruhů, lelkování, trhání borůvek … navečer pak párty Vašíkových narozenin. Nějak mi (a pořádajícím také asi ne) nedošlo, že na oslavě prvních narozenin nebude moc hraček a zábavy pro starší děti 😀 Takže jsem se na ní moc nezdržel a už fičel domů pro plastovou motorku a odrážecí auto, a značně tím na párty rozšířil vozový park. Jenže děti (jmenovitě Adam) nebude drncat po nerovné trávě zahrady, kde probíhá párty, ale vyrazí s ostatními před dům na příjezdovou cestu … brána sice zavřená, ale – ale. Hned vedle příjezdovky složený kontyš starého železa a harampádí po rekonstrukci, samý čouhající drát a plech … takže jsem 90 % času strávil mimo párty s krýglem na příjezdovce. Možná Adamovi stojíme za zadkem až moc, ale ono je to  23 měsíční nemluvně. Co na tom, že už pomalu zvládá i řídit Bářin elektrotraktor 🙂

Ten Bára vytáhla v neděli, a aby to Adam nenesel těžce (čti s hysterickým řevem ji nehonil a nesnažil se ji stáhnout z traktoru na zem), tak jsem vymyslel, že budou jezdit po příjezdovce oba, Bára na traktoru, a Adam na onom plastovém autíčku, a Bára ho pak vždycky na gumicuku zapřáhne a vyveze nahoru. To se mu líbilo, a neprotestoval, že není na traktoru. Bára na něm lítá jak drak, a pomaličku už se naučí i jak zatáčet s přicouvnutím, pokud jí nevyjde rejd (příjezdovka je úzká). Ale co je naprosto boží, tak se naučila smykovat, respektive teď už i jakožedriftovat 😀 Traktor nemá volnoběžná kola, sundání nohy z plynu funguje jako brzda, kola se zaseknou – na trávě v poho, na hladké dlažbě příjezdovky traktor ještě smykem klidně jede, kola zaseklá. Naučila se tedy zastavit smykem, kdy se rozjede, zatočí a sundá nohu z plynu, což má efekt jako kdyby zatáhla ručku 🙂 Traktor jde bokem do smyku a zastaví. No a teď už to vyšperkovala tak, že v tu chvíli hned zase voroštuje plyn (jezdí už jen na dvojku), traktor ve smyku protočí kola, začne hrabat a zase se rozjede, Bára skrčená za volantem jak jezdec formule 1 a fičí pryč až vlasy vlajou. Nejde jinak, když ji vidím, tak se vždycky rozchechtám 😀 No a Adamovi se blíží druhé narozeniny, a všichni řeší, co koupit za dar, a ivka přišla s nápadem, že by se mu mohli složit na elektrického džípa… když má Bára traktor. No, jednak bych se už nevešel do dílny, přes všechny ty dětské bazmeky, a jednak by nás už zákonitě jako očividný milionáře vykradli. Uvidíme.

Nedělní odpoledne jsme tedy také prolelkovali na terase, grilovali maso k obědu, grilovali odpoledne burgry … ale to už bylo dááávno zataženo a ranní modrá obloha byla pryč. A pak i lehce zapršelo, a víkend skončil. A v pondělí chcalo a byla zima celý den, spadlo přes 20 milimetrů. Napsal bych, že to byl ubrečený den, ale to pak nevím, co bych měl napsat o dnešním úterku, kdy prší fakt nonstop bez přestávky. Dnešních dvacet milimetrů napršelo ještě v noci, ale celý den buď lehounce prší, nebo mrholí, ale voda padá furt … teď už je to skoro 29 milimetrů. Tak to jsem rád, že jsem objevivšího se krtka chytil už včera, kdy i sem tam nepršelo, protože dnes bych při číhání u krtečáku pěkně zmokl. A nakonec se prevít přece jen chytil do trubkové pasti, a byl celý zmoklý a mokrý odnesen na louku za silnici. Lovil jsem ho už pár dní, ale loňská tragédie se naštěstí nekonala … to jsem posledního krtka ve stejných místech vysedával snad měsíc. 

Takže tak. Tři dny krásného počasí, kdy gril zahořel a bazén zašplouchal, a hned dva dny chčije a je zima jak na podzim. Ale předpověď říká, že dál to zase vystřelí ke třicítkám… tak aspoň bude zalito.

| Ze života | 0 komentářů

Komentáře (0)

Zatím žádný komentář.

Připojte váš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná.