Potermálováno

Nevím, kdy s tím žena přišla, že pojedeme do termálů na Slovensko. Míša tam jezdí už dlouho, a letos že se vydáme s nimi. Pak se začalo uvažovat o hypotéce a o všem, do toho příprava plesu, nic se neřešilo – a náhle jsem byl před hotovou věcí. Mno. Asi bych si to kvůli financím odpustil, ale na to se mě už nikdo neptal (tichou domácnost jsme o tom měli až po návratu).

Ale bylo to tam super. Bešeňová. Kdesi u Tater. Vezl nás peťa, na Brno, kde si vyzvedával poštu, já s míšou jsme na zadních sedadlech škádlili HGN přes fb chat, a ivka se na sedadle spolujezdce snažila nedostat cestovní nevolnost. Hned za hranicemi si Peťa chtěl zřídit slovenský účet … no špás na hodinu a půl, když se musel vracet přes hranice ověřit si nějaké lejstro na českou poštu 🙂 A jelo se dál. Vyrazili jsme v deset ráno, a do Bešeňové dorazili snad někdy kolem šesté. Za celý den jsem měl jen polévku, lahváča a jednu zemiakovú placku na benzínce. Umíral jsem.

Gino Paradise či co to tam je je obdélníkový komplex hotelů kolem termálních bazénů. Doslova jsme se s ivonkou nechali vodit jako hloupé ovce, absolutně jsem se neorientoval a připadal si jako idiot. Jen jsme se rychle ubytovali a pod rouškou tmy šli do termálů. Třicet osm stupňů, bájo. Chvíli jsme relaxovali, chvíli blbli, a pak že se tedy půjde do adrenalinové zóny. Sedm chodeb a deset dveří, netušil jsem, kde jsem, a náhle v obrovském „stanu“ zastřešujícím bazén s dost hustým umělým vlnobitím, a vstup na věž s tobogány. Ta už zavírala, svezli jsme se jen dvakrát a to zrovna po žluté nebo červené díře – celkem poklidný rozjezd přešel do strmé spirály, kdy jsem si myslel, že mě to na konci roztrhá na kusy. Fakt. A konečně se šlo na večeři. Dal jsem si halušky se zelím, a zlatého žabanta. Večer se na pokoji vytáhla jakási „Hra o manželství“, co jsme dostali ke svatbě, a ještě na ni nesáhli. No pro dva je to asi ideální, kartičky s otázkami typu „Jakou mám oblíbenou barvu“ a oba musí napsat na tabulku svoji odpověď, nebo „Kolik centimetrů má můj penis“ a tak podobně. Rozjezd je nevinný, dojezd těžký porno. Pro dva dobrý, cíl celé hry je zřejmý. Hrát to ve čtyřech opilejch je pak fakt výzva 🙂 Ale nějak jsme to dali a šli „spát“. Postele při sexu vržou. To jsem jim napsal do dotazníku „Jak jste byli s pobytem spokojeni“. A dle knihy přání a stížností jsem nebyl sám, komu to vadilo 😀

Druhý den celý v bazénech, po bohaté snídani v oblacích páry a čtyřiceti stupňovém bazénu, lehkém adrenalinu na tobogánech, obědu a relaxu, a zase do bazénu. Na mě to bylo moc, musel jsem se chodit ochlazovat do 26°C plavečáku. Nebo ležet na venkovních plastových lehátkách, co měli cca sedm stupňů. Pářilo se ze mě jak z napařeného prasete. Vlezli jsme i do wellness areálu, ale tam to bylo celkem nacvaklé, všude samé povadlé břicho a visící penis, a ani ochlazovací bazének za moc nestál. Jakmile to nevyrazí dech a i po deseti sekundách jsou stále cítit nohy, tak to není ochlazovací bazének. Ale samozřejmě jsme to prolezli celé a užili si to. S ivonkou jsme pak ještě vlezli „na rozloučenou“ do termálů, pak došli i míša s peťou, a šli jsme na večeři. Tam si dal peťa jako předkrm slimaky, tedy šneky. Ochutnal jsem taky, chutná to tak nějak nijak, a hrůzou se vzpírající míši to vnucoval k ochutnání tak vehementně, až ji zachránilo to, že se u vedlejšího stolu nějaký host rozesmál záchvatem smíchu 😀 Návrat na pokoje a po „ehm“ delší chvilce ti dva dorazili k nám, dopilo se víno, pokecalo během koukání na Smrtonosnou past a šlo se spát.

V neděli jsme se jen vraceli, z prosluněných Tater do upršeného Česka. A ještě k tomu přes Brno.