V pátek jsem psal, že napadl první sníh zimy, a to už se od západu pomalu sunula mračna s takovou zásobou sněžení, že bych se nedivil, kdyby to „vystačilo“ na celou zimu. Do soboty napadlo snad 15 čísel, a během dne a na neděli ještě po chvílích připadávalo. A jak bývá poslední roky zvykem, největší „zima“ (ve smyslu sněžení) byla na přelomu listopadu a prosince, a pak už bylo celou zimu prd. Tak snad to tak nebude i letos. Každopádně tenhle víkend byl pro děti úplný zimní ráj.
Tedy … byl by. Kdyby nebyly adventní trhy, které jako jednu z mnoha akcí pořádá místní spolek našich kamarádů a známých. A ivka tam figuruje jako místopředseda, ale především „organizační typ“ proti všem těm zapomnětlivým chaotům. A já jako levná pracovní síla … a naše děti jako „překážky“ (pro ivku), které je potřeba vždy někam upíchnout, aby tam nepřekážely, což je úplně bomba, pokud je to nějaká rodinná akce nebo pro děti, že. Otročit a šaškovat pro cizí, ale děti nejlíp hodit někam pryč na babičky, protože se o ně na té akci nemá kdo starat. Áááá, už se zase nasrávám! No, bude to přesně rok, co jsem o tom kysele mrchtal, protože to se pořád řešily dušičky, helouvýn, adventní výstava, adventní trhy, vše ostatní (domácí práce, rodina,…) bylo na druhé koleji, a pak najednou bylo potřeba ze dne na den pořídit druhé auto, abych mohl začít vozit děti do školky já, a ivka se naplno vrátila do práce. Pomatuji si to, protože jsme autobazary objížděli právě na čerty, a ti budou chodit i dnes. A zase je tu každoroční nasrání na adventní trhy, o kterých se samozřejmě loni horentně prohlašovalo, jak to bylo jako fakt naposledy … ou boi, hýr ví gou egen.